Americký apel, aby se Evropa postavila na vlastní nohy, by bylo rozumné vyslyšet

Komentář   9:00
Bezpečnostní strategie USA je nezávazný dokument, který naznačuje světu, jak momentální americká vláda uvažuje. To platilo vždy, o to více v případě prezidenta Donalda Trumpa, který konkrétní důrazy své politiky obrací, až mění celkem často; byť určitá konzistence v nich je.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová přednesla ve Štrasburku před europoslanci pravidelnou zprávu o stavu unie, 10. září 2025. | foto: Reuters

Nyní zveřejněnou bezpečnostní strategii v hrubých rysech sepsal v létě Michael Anton, spolupracovník kalifornského Claremont Institute, jenž se od roku 2016 snaží být intelektuálním centrem trumpismu, i když trumpismus není ani tak intelektuální proud, jako spíše originální styl a přístup prezidenta. Anton v roce 2016 proslul esejem „Let 93“, v němž tehdejší prezidentské volby přirovnal k jednomu letadlu unesenému islamistickými teroristy 11. září 2001.

V něm se cestující vzbouřili, ztečí vzali kabinu ovládanou teroristy, byť pádu letadla do pole v Pensylvánii nezabránili, ale zabránili tomu, aby letadlo vrazilo do budovy Kongresu, jak teroristé chtěli. Podle Antona volba Trumpa v roce 2016 byla poslední nadějí Ameriky – pokud zvítězí Hillary Clintonová, Amerika zahyne jistě; pokud zvítězí Trump, možná zahyne, ale možná taky přežije.

Od léta byly pasáže strategie zmírňovány, hlavně na žádost ministra financí Bessenta ty o Číně, kterou lidé z Claremontu vnímají jako hlavního nepřítele USA.

Povzbuzení našeho regionu

Dokument začíná kritikou amerických elit po studené válce, ty prý často proklamovaly zbožná přání, ale nedostatečně sledovaly americké zájmy. Strategie má být o cílech a prostředcích a o tom, aby prostředky byly v souladu s cíli; je nesprávné si dávat cíle, na dosažení kterých nejsou prostředky nebo ochota je použít. Hlavním cílem bezpečnostní strategie Ameriky má být zajištění bezpečnosti a přežití USA, dalšími jejích svoboda, prosperita.

Cesta k lídrovství. Evropská budoucnost leží ve vyřešení problému s lahví plnou škorpiónů

Pro USA je nejdůležitější věnovat se západní polokouli, proto obnovený důraz na Monroeovu doktrínu (žádná jiná mocnost světa nemá na západní polokouli ovládat nějakou zemi a používat ji jako základnu proti USA; v minulosti to byl případ Kuby a Sovětského svazu), což je dnes sdělením hlavně Číně.

Evropa je Americe i nadále drahá, proto Amerika chce pomoci Evropě zachovat svobodu a bezpečnost, ale i obnovit evropskou civilizační sebedůvěru a západní identitu. Prezident Trump je prezidentem míru. Doba masové migrace skončila, důraz musí být kladen na ochranu základních práv a svobod - jakož i sdílení nákladů na tuto ochranu.

Pak následuje přehled regionů podle jejich důležitosti pro Ameriku. A.) Západní hemisféra: ať žádná jiná mocnost ani nepomýšlí na to, že si z nějaké země na západní polokouli udělá základnu proti USA.

B.) Asie: zadržování Číny, narovnání ekonomických vztahů s ní, odstrašení jejího útoku na Tchaj-wan, ale k tomu musejí přispět i spojenci, Japonsko, Jižní Korea a další.

C.) Evropa: v roce 1990 produkovala 25 procent světového HDP, letos jen 14 procent. Dochází k civilizační erozi, migrační politika transformuje kontinent, cenzuruje se svobodný projev a potlačuje politická opozice. Amerika za Trumpa chce, aby Evropa zůstala Evropou a opět získala svou civilizační sebedůvěru.

Zadržovat Rusko by měla být schopna Evropa, je na to dost bohatá. V důsledku imigrace se některé země NATO mohou stát většinově neevropské a kontinent do dvaceti let nepoznatelný. Evropa se má postavit na vlastní nohy, Amerika bude povzbuzovat zdravé země ve střední, východní a jižní Evropě.

D.) Blízký východ: hlavní zdroj nestability – Írán – byl izraelským a americkým útokem v červnu oslaben. Díky energetické nezávislosti USA bude důležitost tohoto regionu pro Ameriku klesat. Tradiční monarchie v Zálivu Americe nevadí.

E.) Afrika: nejméně důležitá pro USA. Bylo chybou tam v minulosti vyvážet levicově-liberální ideologii.

Tolik strategie; dvě hlavní sdělení jsou: za prvé, Amerika už nebude poskytovat bezpečnost celému světu, ani všem liberálním demokraciím; za druhé, Evropa se má bezpečnostně postavit na nohy, být schopna ubránit se a zadržovat Rusko sama - naznačeno bez americké pomoci; Amerika bude zadržovat Čínu.

Tvrdou sílu teď potřebuje i Evropa

Mnozí Evropané jsou některými pasážemi o Evropě pobouřeni, ale je nutné se podívat pravdě do očí. Koncepce „na pravidlech založeného mezinárodního liberálního řádu“ stojí na vodě, není-li ochota ten řád vynucovat vojenskou silou. Měkká síla Evropské unie nestačí, byla možná jen ve světě, v němž byla tvrdá síla Ameriky. Tu nyní potřebuje i Evropa.

Evropské politické elity odpovídají politickému spektru pouze Demokratické strany USA: socialisté a zelení jejímu levému křídlu, křesťanští demokraté křídlu centristickému. Ale mezi evropskými elitami absentuje politické spektrum odpovídající Republikánské straně; spíše je jimi démonizováno.

Demokratické vlády Obamy a Bidena exportovaly do zahraničí jednu parciální ideologii části politického spektra USA, progresivistickou, pod duhovou vlajkou; Trumpova vláda to odmítá, ale má tendenci používat jako kladivo na evropské elity zásadní ústavní hodnotu USA: svobodu projevu.

V Evropě narůstá odklon od svobody projevu ve prospěch boje proti svévolně definovanému „nenávistnému“ projevu. Trumpova vláda říká Evropě: to vy jste proti svobodě, vy opouštíte naše společné západní hodnoty.

Islámská imigrace pozměnila politiku Evropy, hlavně vůči Izraeli. Máte-li deset a více procent obyvatel islámských, už nemáte svobodu racionální politiky vůči Izraeli, protože jako západoevropský politik byste buď ztratili tyto voliče, anebo si vykoledovali násilnosti v ulicích. Vaše politika vůči Izraeli bude iracionální a začnete zaměňovat pachatele za oběť.

Všechny námitky, které vznáší západní levice proti Izraeli, by bylo možné vznášet i proti západním spojencům za druhé světové války: segregaci (proti USA), kolonialismus (proti Velké Británii). Znamenalo to však, že byli tou špatnou stranou v boji proti nacismu? Jak tvrdí, že Izrael je tou špatnou stranou v boji proti islamismu? Evropa má tak nulový vliv na dění na Blízkém východě, což je asi dobře, protože kdyby měla sílu prosazovat názory současných vlád Irska či Španělska, byla by sama sílou zla.

Jádro proti jádru

Pozoruhodná je zmínka o „zdravých národech“ střední a jihovýchodní Evropy - myšleny jsou asi ty nezasažené islámskou imigrací. To připomíná výrok jiného Donalda, nikoli Trumpa, nýbrž ministra obrany na začátku století Rumsfelda, o „staré Evropě“ a „nové Evropě“.

Argument imigrace je však dvousečný, může být vznesen i jako obava Evropanů vůči USA. Do dvaceti, pětadvaceti let USA přestanou být zemí s většinou obyvatel evropského původu. Procento obyvatel afrického původu bude konstantní, jako dnes, ale stoupat bude procento Američanů asijského a především latinskoamerického původu. (Proto přirozeně bude i menší zájem příštích Američanů o Evropu a větší o východní Asii a hlavně Latinskou Ameriku.)

Jako Woody Allen v metru. Američané věští EU totální úpadek

My Evropané budeme rádi přát Americe to, aby jejich noví občané byli i nadále vychováváni v ideálech otců-zakladatelů, autorů Deklarace nezávislosti, ústavy a Listů federalistů, neboť otcové zakladatelé byli formováni a ovlivněni názory Evropanů jako Platon/Aristoteles, Cicero, Locke, Montesquieu, či Blackstone.

Budou-li příští Američané latinskoamerického původu vyznávat tyto ideály, budou na tom USA i nadále dobře a my v Evropě šťastni; budou-li ale vyznávat latinskoamerické „ideály“ Caudillo na pravici či Commandante na levici, budeme mít, Amerika i Evropa, problém.

Ale apel, abychom vzali odpovědnost za svou obranu vážně, je dobré vyslyšet. Evropa musí být obrany schopna sama; a sama taky schopna odstrašit Rusko. Závazek dávat na obranu pět procent (z toho přímo na vojenské výdaje 3,5 procenta) je krokem dobrým směrem, ale asi ne dostatečným.

Rusko je jaderná mocnost a jaderné země lze odstrašovat jen jaderně. Jaderný arzenál Evropy by měl být posílen a soustředěn nejen na západě kontinentu, ale i v jeho středě. Přemýšlení o středoevropském jaderném odstrašení již nemá být přemýšlením o nemyslitelném.

I malé země mohou mít jaderné zbraně; například takovou malou, desetimilionovou zemí s vlastním jaderným odstrašením je i Izrael.

Vstoupit do diskuse (9 příspěvků)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.