Z laických pozorování je zřejmé, že evropský mainstream fandí v prezidentské kampani současné viceprezidentce Kamale Harrisové. Demokratická kandidátka by dozajista pokračovala v politice Joea Bidena v nekritické podpoře evropských spojenců, která je ovšem čistě jednostranná a nepozitivní pro americké veřejné rozpočty.
To evropským státům stále aplikujícím evropocentrický pohled na svět, tedy že Evropa je středem světa a jeho dění a všichni se této skutečnosti musí přizpůsobit, naprosto vyhovuje. Nenutí je to vynakládat na svou obranu příliš velké výdaje a mohou žít v nerušeném blahobytu. V naprostém protikladu pak, dle mnohých evropských médií, která přebírají informace z amerických mainstreamových médií, stojí Donald Trump vykreslovaný jako zkáza euro-atlantického vojenského partnerství.
Trump spojence opustit nechce
Není to samozřejmě tak, že by Donald Trump chtěl evropské spojence opustit. Je k nim ale značně skeptický a tato jeho skepse pramení ze znalosti obchodního světa. Trump totiž hned na začátku svého prezidenského mandátu zjistil, že Evropa je jeden velký černý pasažér, který si rád stěžuje na ohrožení nepřáteli, ale k tomu, aby udělal něco pro svou obranu, se jaksi nemá.
Bilion sem, bilion tam. Proč americký veřejný dluh neklesne, ať vyhraje Trump, nebo Harrisová |
Když prezident Trump na jednom z prvních summitů NATO vyčetl evropským hlavám států, že neplní své členské závazky, mnozí se nechali slyšet, že soudržnost Aliance je v ohrožení. Je vskutku ohrožující, když prezident státu, který platí okolo 80 procent obranného rozpočtu celé Aliance žádá, aby ostatní spojenci dostáli svým závazkům.
Evropa se tak v současné době dostala do schizofrenní situace a stojí na rozcestí. Buď se vydá cestou podpory demokratů, která jim přinese několik bezstarostných let, kdy se nebudou muset starat o svou obranu a vše zaplatí stále více naštvaný americký daňový poplatník, anebo se vydá těžší cestou republikánské odvykací kůry a začne se starat o svou obranu a získá si bezpečnostní nezávislost. Spojené státy tu totiž pro Evropu nebudou na věky.
To, že mnohé státy NATO by měly v letošním roce splnit požadovaná dvě procenta HDP na obranu, je samozřejmě zprávou pozitivní, která by anulovala smysl celého tohoto článku. Pokud se ale všechny státy vydají německou cestou, která spočívá v započítání nákladů na opravy dálnic do obranných rozpočtů, skončí Evropa jako vyšperkovaná neobranyschopná ruská dálnice.
Americká remíza. Čím na sebe útočili Trump a Harrisová v ostře sledované debatě |
Ukrajinci umírají i kvůli nám
Není se tak co divit, že jak Donald Trump, tak i jeho kandidát na viceprezidenta senátor J. D. Vance chtějí obranný přístup k Evropě revidovat. Mnohem komičtěji pak působí evropský nářek ve chvílích, kdy senátor Vance zmíní možnost revize americké finanční a materiální pomoci, která o desítky miliard eur přesahuje tu evropskou, Ukrajině. A zatímco se jako Evropané pohoršujeme nad americkým revizionistickým přístupem a naříkáme na americkou laxnost v řešení našeho evropského konfliktu, umírají kvůli naší neschopnosti dostát spojeneckým závazkům a neschopnosti alokovat vyšší finanční a materiální zdroje napadené zemi nevinní Ukrajinci.
Kdo ví, možná bude ale Evropa schopna se ve věci své vlastní obrany osamotnit pod vedením nového generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který na začátku roku 2024 ve švýcarském Davosu otevřeně přiznal, že Donald Trump má pravdu a Evropa musí začít vydávat více peněz na svoji vlastní obranu. Budoucnost nám tedy ukáže, jestli nakonec vyhraje zdravý rozum Marka Rutteho volající po obranyschopné a vojensky sebevědomé Evropě, anebo dlouhé napřažené žadonící ruce evropských států směrem k Washingtonu.
Autor, ekonom, je místopředsedou Republicans Overseas Czech Republic (Republikánů v zámoří v České republice) a bývalým spolupracovníkem Republikánské strany.
