Přestože Česká republika sama jeden summit NATO pořádala (21.–22. listopadu 2002), sama na vrcholných setkáních této vojensko-politické aliance velký dojem většinou nezanechala. To se týká zejména dojmu na anglosaský svět. Už pražský summit byl spojen s tím, že Spojené státy musely Česku darovat 150 raket vzduch-vzduch Sidewinder, aby letouny L-159 vyrobené v joint venture s Boeingem byly operačně schopné chránit bezletovou zónu nad místem konání summitu.
V souvislosti se summitem v roce 2018 si pak na Česko posměšně vzpomněl ve své knize i Trumpův poradce John Bolton. Premiér Andrej Babiš měl před Trumpem prohlásit, „že vynakládá veškeré úsilí, aby do roku 2024 dosáhl dvou procent na obranu, ale HDP roste tak rychle, že si není jistý, zda by výdaje na obranu mohly udržet krok“.
Trnitá cesta Ukrajiny do NATO. Za svou touhu po bezpečnosti platí nejen územím |
Před summitem v roce 2001 navštívil Prahu generální tajemník NATO George Robertson, aby Česko upozornil, že neplní cíle výstavby ozbrojených sil, ke kterým se přihlásilo. Ze 132 jich bylo splněno jen 32, a tak Robertsonovo doporučení znělo zmenšit armádu a zlepšit efektivitu managementu zdrojů. Tehdy na takovou kritiku Česko ještě reagovalo změnou ministra obrany – akademického matematika Vladimíra Vetchého vystřídal podplukovník Jaroslav Tvrdík. Ten sice vyhlásil reformu, ale respektovaná politoložka z Válečné akademie armády USA Marybeth Ulrichová ve své studii shledala české ministerstvo obrany dostatečně nezralé na to, aby bylo kdy schopné splnit, co spojencům slíbilo. Což dokumentuje i fakt, že mobilní 3D radiolokátory, které figurovaly jako cíl výstavby už v roce 1998, byly zařazeny do používání až po roce 2021.
USA jsou součástí NATO, ujistil Rubio. Po členech chce ale pět procent na obranu |
Ale i tak po 20 letech Česko konečně pořídilo vše, co chtěl pražský summit pro operace v misích na potírání světového terorismu. Předmětem haagského summitu však bude asi vyhodnocení naplnění prvního desetiletého plánu NATO na zlepšení schopností bojovat v symetrickém konfliktu.
Česko proces naplnění tohoto plánu rozdělilo dvěma milníky. U prvního, končícího v prosinci 2020, však ministerstvo nebylo mezi roky 2014 až 2020 schopno identifikovat, kolik toho mají z první etapy (před útokem Ruska na Ukrajinu) procentuálně splněno. A tak uvidíme, jestli Trump tentokrát poděkuje Česku za stoprocentní naplnění toho, k čemu se přihlásilo. Ve studiích amerických vojenských analytiků totiž ČR stále figuruje jako odpudivý příklad, kde selhávají nejen ministři obrany, náčelníci generálního štábu a politické strany, ale zejména instituce ministerstva obrany jako taková.
