Účet za válku, která podle mnoha evropských politiků „není jejich válkou“, bude vysoký. Zatím podle sdělení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové musela Unie už vynaložit o 22 miliard eur (přibližně 536 miliard korun) více na nákupy ropy vzhledem k její rostoucí ceně.
A druhý den summitu přidělal Evropanům vrásky další záměr Trumpovy administrativy: podle uniklého mailu z Pentagonu se chystá trestat spojence z NATO za jejich odmítnutí podpořit USA v íránské operaci.
Z Pentagonu unikl e-mail o trestu pro NATO. Zmiňuje členství Španělů i Falklandy |
Španělsko se ocitlo první na ráně – USA by prý mohly usilovat o pozastavení jeho členství, protože premiér Pedro Sánchez zakázal Američanům využívat jejich vojenské základny k útokům na Írán a označil tuto operaci za porušení mezinárodního práva.
Varovný prst byl pozvednut i vůči „zvláštnímu spojenci“ – Velké Británii. Pozice premiéra Keira Starmera, že větší zapojení do íránské války a americká blokáda íránských přístavů není v britském zájmu, má vést Američany k přezkoumání nároku Británie na Falklandské ostrovy, o něž vedla před 44 lety válku s Argentinou.
Španělsko a Británie reagují na úvahy USA o trestech v NATO. Ozvala se i Meloniová |
Americké přitvrzování
Washington tak vůči NATO a jeho členům každý měsíc přitvrzuje. V lednu Trump hrozil anexí Grónska, a i když se situaci podařilo částečně uklidnit, mezi dánskými politiky stále panuje přesvědčení, že tato kauza není úplně uzavřena. Pak jsme o Alianci slyšeli, že je „papírový tygr“ a že jí vždy považoval za „jednosměrnou ulici“.
Washington neváhá uštědřit lekci i vzornému spojenci. Estonsku sousedícímu s Ruskem kvůli válce s Íránem pozastavil dodávku šesti jednotek raketometů HIMARS zakoupených od americké vlády. Nemůže se nakonec pozastavování amerických zbrojních dodávek Evropanům kvůli pohlcení íránskou válkou opakovat?
Ubrání se Evropa bez USA? Zoufalé to není, ruskému průlomu by armády zabránily, říká analytik |
Na Kypru proto byla překvapivě nastolena otázka, zda se členové EU mohou spolehnout na článek 42.7 Smlouvy EU, která zavazuje členské země k vzájemné pomoci v případě ozbrojené agrese či teroristického útoku. V pozadí jsou obavy o funkčnost článku 5 Severoatlantické smlouvy o vzájemné pomoci kvůli Trumpově politice.
Nicméně podle von der Leyenové není jasné, co se stane a co kdo udělá, pokud k aktivaci článku 42.7 dojde. Ministři zahraničí jí tedy v příštích týdnech otestují na „politickém cvičení“.
Evropská unie se postavila Trumpovi. NATO ale napětí přežije |
Vypadá to ale, že jejich četnost bude i kvůli dalším transatlantickým rozepřím narůstat. A možná se krizové summity EU stanou v příštích měsících a letech novým normálem.
