Nejprestižnější je stále profese lékaře

Lékař nade vše. Výsledky šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) poměrně jednoznačně doložily zcela výsadní pozici lékařů, kteří se těší vysoké prestiži u naprosté většiny občanů. Lékařská profese tak z hlediska přisuzované prestiže velmi výrazně překonala ostatní vysoce oceňovaná a kvalifikačně náročná povolání, která mají rovněž charakter služby společnosti a bývají vnímána spíše jako poslání.

Lékař více než vědec?
To platí o povolání vědce či vysokoškolského pedagoga, která z vybraných povolání skončila v těsném sledu na druhém a třetím místě. Jedním z důvodů, proč je lékařské povolání u většiny veřejnosti postaveno výše než třeba vědecké, může být okolnost, že k lékařům mají lidé vybudován mnohem silnější vztah spojený s pocitem vlastní závislosti. Naproti tomu vědecká profese, která je svým způsobem mnohem výlučnější než povolání praktického lékaře, je většině populace dosti vzdálená.

S lékařskou profesí je navíc spojena i velice silná přímá odpovědnost za lidské zdraví a životy, což rovněž může prestiž lékařů v očích veřejnosti výrazně posilovat.
Podobným způsobem byla hodnocena i profese soudce, která má nejen vysoké odborné, ale i morální nároky a která je spolu s finančním ohodnocením spojena i s formálním postavením a mocí ve společnosti. Společně s funkcí starosty, která byla v průměru řazena jen o málo níže, se tak povolání soudce stalo nejprestižnější profesí reprezentující státní moc a její aparát.

K relativně prestižnějším profesím se připojilo povolání manažera a poněkud překvapivě soukromého zemědělce, nad hranici 50 bodů se dostali ještě profesionální sportovci, jejichž prestiž se v posledních deseti letech zvyšovala podobně jako v případě programátorů či projektantů, zabodovali i novináři, ministři a účetní. Na základě výsledků šetření můžeme říci, že vnímání prestiže povolání představuje poměrně složitě diferencovaný sociální jev, do kterého se v různém měřítku promítají vlivy věku, pohlaví, vzdělání, postojů, vyznávaných hodnot, módních trendů a dokonce i politické orientace a názorů na aktuální společenský vývoj.

Peníze nejsou nejdůležitějším kritériem
Finanční ohodnocení profese a mocenský status spojený s výkonem toho či onoho povolání jsou sice nikoli nepodstatnými, ale jen dílčími kritérii toho, jakou prestiž lidé jednotlivým povoláním přisuzují. To ukazuje například pozice manažera, ministra či dokonce poslance.

Značnou roli v hodnocení prestiže povolání mají takové charakteristiky, jako je společenská prospěšnost, náročnost a odpovědnost. V některých základních obrysech se přitom pohled na prestiž povolání v čase příliš nemění, což platí hlavně pro čelo žebříčku (lékaři, vědci, učitelé) a většinu manuálních profesí. U řady povolání, jako jsou programátoři nebo profesionální sportovci, se však viditelně projevuje vliv generačního posunu, který bude pokračovat i do budoucna.