Podle Merze Washington nemá v Íránu žádnou strategii a neví, jak válku s ním ukončit, podobně jako v Iráku a Afghánistánu. Přitom poznamenal, že Íránci „dovedně vyjednávají“. Soudí též, že Američané jsou ponižováni íránským vedením, a především Revolučními gardami. Konec konfliktu zatím Merz nevidí i proto, že Íránci jsou silnější, než se soudilo.
Domluvíme se s Íránem sami, řekl Merz za Evropu a zkritizoval neschopnost USA |
Jsou to věru silná slova. Zařazují se do kritického chóru, který zní na adresu Spojených států na konto jejich íránské operace napříč Evropou, především z Francie, Španělska, Itálie, a dokonce i Británie.
Mnozí experti dokonce soudí, že slova premiéra Keira Starmera o tom, že větší zapojení do íránské války a americká blokáda íránských přístavů nejsou v britském zájmu, způsobila největší krizi v britsko-amerických vztazích po druhé světové válce. Teď ji musí v USA „žehlit“ král Karel III., který je zde u Trumpa na oficiální návštěvě.
Karel III. si utahoval z Trumpa: Bez nás byste mluvili francouzsky |
Co ale kritika Merze a dalších evropských lídrů hlavně odráží a co znamená pro evropskou politiku?
Obavy z dlouhodobého šoku
Politické špičky Unie zjevně mají vážné obavy, že situace kolem Íránu spěje do nějaké patové situace a že se z jednorázového ekonomického šoku způsobeného hlavně uzavřením Hormuzského průlivu stane šok dlouhodobý. Evropa bude těžce postižena růstem cen ropy a plynu, což může vést ke zpomalení ekonomického růstu.
Německá ekonomika je přitom jednou z nejméně diverzifikovaných ekonomik na světě, která je nejvíce závislá na dodavatelských řetězcích. Navíc trpí strukturálními slabostmi. Německé ekonomické instituty právě snížily odhad potenciálního růstu země z loňského půl procenta na pouhou desetinu procenta.
Trump zvažuje snížení počtu vojáků v Německu, reaguje tak na kritiku z Berlína |
Navíc od přespříštího roku musí začít EU splácet 25 miliard eur ročně za společný dluh vydaný na boj proti ekonomickým důsledkům pandemie…
Ekonomická stagnace až krize kvůli Íránu může přinést další oslabení „tradičních“ stran a otevírat cestu k moci krajní pravici. Přesně za rok čekají Francii prezidentské volby a vůbec není vyloučeno, že do Elysejského paláce zamíří předseda Národního sdružení Jordan Bardella. Alternativa pro Německo spoléhá na vítězství v zářijových volbách v Sasku-Anhaltsku. Přitom si už buduje „dvacetiprocentní předmostí“ v západní části země, daleko od bývalé NDR.
Přání otcem myšlenky
Možná jsme tak svědky toho, že americká operace proti Íránu může paradoxně přispívat k tomu, co hlásá Trumpova bezpečnostní strategie: měnit Evropu pomocí „vlasteneckých stran“, které jsou v opozici vůči současným středovým vládám.
Merz brzdí euforii Ukrajiny. Nebude to pro Babiše cesta do hlavního proudu EU? |
Může ale Evropa nějak efektivněji čelit dopadům války? Merz na pondělním zasedání předsednictva konzervativní frakce CDU/CSU v Bundestagu prohlásil, že se Evropa soustředí na vlastní „diplomatické řešení“ války, přičemž koordinuje postup s Washingtonem, i když má „vlastní evropskou představu“.
Není tady ale v konfrontaci s nevyzpytatelným politickým stylem Donalda Trumpa spíš přání otcem myšlenky? A neskončí to opět u vytváření nějaké „koalice ochotných“, která bude zcela bezzubá?
