O plánech Donalda Trumpa se mezitím toho napsalo hodně. Naproti tomu se o vizi Friedricha Merze, který s největší pravděpodobností bude příštím německým kancléřem, píše v Česku překvapivě málo. Přitom výsledek jím slibovaného „nakolejení“ největší evropské ekonomiky zpět na cestu k růstu bude pro vývoj v naší části světa naprosto zásadní.
Pozoruhodný comeback
Nynější lídr konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Merz už v německé politice leccos předvedl: podařil se mu jeden z největších comebacků v moderní německé historii. A pokud průzkumy nelžou, mohl by tento příběh vyvrcholit po volbách 23. února příštího roku jeho zvolením desátým poválečným kancléřem Německa.
Pro devětašedesátiletého právníka Merze by to znamenalo mimořádné zadostiučinění. V roce 2002 byl totiž „odstaven“ svou úhlavní soupeřkou Angelou Merkelovou a následující roky strávil na okraji politiky. V roce 2009 se vzdal svého poslaneckého mandátu a odešel do byznysu. Dlouho se zdálo, že na svět vysoké politiky zanevřel a nikdy se do něj nevrátí. Ostatně lukrativní pozice v orgánech celé řady firem včetně BlackRock Germany, Robert Bosch GmbH, Axa, Deutsche Börse a celé řady dalších včetně fotbalové Borussie Dortmund z něj udělaly opravdu bohatého muže.
Pomůže Musk Trumpovi řídit stát jako firmu? A co to znamená pro Evropu |
Bohatý a prostořeký pragmatik
Německo přitom nemá velkou tradici bohatých podnikatelů vstupujících do politiky. Merzova korporátní minulost je proto terčem kritiky a narážek ze strany jeho politických soupeřů. Například před dvěma lety byl kritizován za to, že dorazil na luxusní svatbu bývalého ministra financí Christiana Lindnera na ostrově Sylt soukromým letadlem.
Zároveň je jeho byznysová přímočarost to, co oslovuje ty voliče, kteří volají po pragmatismu namísto moralizování. Svůj bojovný řečnický styl uplatňuje i u tématu migrace, kolem kterého se v Německu donedávna chodilo po špičkách. Například loni popsal syny přistěhovalců jako „malé paši“ a naznačil, že neúspěšní žadatelé o azyl dostávají drahé stomatologické ošetření na úkor daňových poplatníků, zatímco běžní Němci čekají na termín. „Myslím si, že někdy je třeba mluvit jasně,“ řekl Merz pro Financial Times. „A problém je, že na to už lidé nejsou zvyklí.“
Německá deprese
Hlavním tématem německých voleb ale podle všeho bude neutěšený stav ekonomiky. Situace Merzovi nahrává. Po letech prosperity země čelí bezprecedentní stagnaci, která otřásá sebevědomím největší evropské ekonomiky. Neuplyne týden, aby někdo z průmyslových gigantů neohlásil zavírání provozů a propouštění. Naposledy to tento pátek udělal dodavatel automobilových součástek Robert Bosch, který kvůli slabé poptávce hodlá zrušit 5500 míst zejména v Německu.
Mark, Viktor, Andrzej, nebo Giorgia. Kdo v Evropě bude mít číslo na Donalda? |
Friedrich Merz nabízí svůj recept pro návrat Německa na výsluní globální ekonomiky. Jeho plán je kombinací nostalgie po zlaté poválečné éře německého Wirtschaftswunderu a odhodlání modernizovat stávající hospodářství. Kandidát na kancléře se otevřeně hlásí k odkazu Ludwiga Erharda, architekta poválečného hospodářského zázraku. Merzův program Agenda 2030 má připomenout zlatou éru německého průmyslu padesátých a šedesátých let, kdy byla země symbolem hospodářské obnovy a inovativního ducha.
Chtějí Němci více kapitalismu?
Merzovy reformní plány zahrnují komplexní přeměnu daňového systému. Chce výrazně snížit daňové zatížení, zjednodušit daňové přiznání tak, aby se, jak sám říká, vešlo na pivní tácek, a poskytnout úlevy malým a středním podnikům. Zaměstnanci by mohli získat pobídky, aby pracovali déle a více, zatímco podpora v nezaměstnanosti by výrazně klesla.
V průmyslové politice Merz prosazuje návrhy, které budou mít dopad i za hranicemi země: mimo jiné zvažuje částečný návrat k jaderné energetice, povolení automobilkám využívat všechny technologie ke snížení emisí, nejen baterie, a zachování výroby aut se spalovacími motory.
Kapitáni amerického byznysu manévrují. Připravují se na Trumpův návrat do Bílého domu |
Klíčová otázka zní: Obstojí tradiční německý hospodářský model v éře technologických gigantů a umělé inteligence? Merz věří, že ano. Bude ale čelit mnoha překážkám. Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu například znamená, že příští německá vláda možná bude muset navigovat zemi v globální obchodní válce, komplikovaných vztazích s Pekingem a případných obtížných rozhodnutích týkajících se konfliktu na Ukrajině.
Především ale Merzova vize bude muset přežít koaliční jednání, protože CDU bude partnera k sestavení vlády potřebovat. V tuto chvíli jako nejpravděpodobnější se jeví velká koalice se sociálními demokraty, uspořádání, které má v Německu dlouhou tradici. Sociální demokraté ale odmítnou škrty v dávkách. Pokud by se chtěl dohodnout se Zelenými, ti nebudou ochotni povolit návrat jaderných reaktorů nebo ústupky v emisích aut. Snáz by se domluvil s liberální FDP, ta se však nemusí do Bundestagu vůbec dostat. Zbývají nacionalisté vpravo (AfD) a vlevo (BSW), kteří ale pozvánku do koalice s CDU nedostanou.
Německo stojí před zásadní volbou: zůstat v hospodářské stagnaci, nebo se vrátit ke kořenům své ekonomické síly. Merzův ekonomický recept, aby se země vydala tou druhou cestou, de facto voličům klade otázku: Chcete více kapitalismu? Odpověď se dozvíme v neděli večer 23. února.
Autor je ředitel think tanku Strategeo, bývalý šéfredaktor a ředitel LN.
