„Strávila jsem tři dny před velitelstvím jednotky a spala na lavičce, abych odchytila velitele,“ vzpomíná jeho žena Olga. Díky její nezdolné vytrvalosti se jí podařilo dosáhnout Jurova propuštění. Nebylo to však zadarmo, vypustili ho v noci, bez bot a dezorientovaného, ušel 60 kilometrů pěšky, než se zbědovaný dostal domů.
Případ, který jsem slyšel na vlastní uši vyprávět od obou postižených, se stal v roce 2014. Aktéry nebyli Rusové ani donbaští separatisté, ale ozbrojené síly Ukrajiny. Nebyl jediný a po první žhavé fázi války se ukázalo, že si některé autonomní dobrovolnické prapory zřídily vlastní věznice a mučírny.
