Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa pověřil před summitem výbor expertů, aby vypracovali zprávu o stavu ekonomické nerovnosti ve světě. Její zjištění jsou pochmurná: čtvrtina lidstva (asi 2,3 miliardy lidí) čelí mírné nebo těžké potravinové nejistotě, ve srovnání s 335 miliony v roce 2019.
Rozdíly v bohatství se za poslední čtvrtstoletí zrychlily, 90 procent světové populace žije ve společnostech formovaných vysokou ekonomickou nerovností. 41 procent nárůstu bohatství za poslední čtvrtstoletí připadlo jednomu procentu nejbohatších lidí planety, zatímco u chudších padesáti procent to bylo jen jedno procento.
Metnar odmítl migrační pakt. Už jsme jeho podstatné části přijali, říká Pavel |
Vysoká míra nerovnosti ale vytváří stále větší napětí jak uvnitř jednotlivých států, tak na mezistátní úrovni. Pokud stále více afrických zemí pociťuje potravinový deficit, je to rostoucí zdroj obřích migračních vln. A Evropa je první na ráně. Narůstá též další problém, který zasahuje rozvojové i vyspělé země.
Rychlý rozvoj umělé inteligence mění pracovní trhy napříč světem. Může být na jedné straně zdrojem prosperity a bohatství, hlavně pro technologický sektor, kde dochází k obrovské koncentraci tržní síly, což zvyšuje i koncentraci bohatství. Na straně druhé se rozvoj AI stává rostoucím existenčním problémem pro nízkopříjmové i středně příjmové kategorie obyvatel.
Ekonom Joseph Stiglitz, nositel Nobelovy ceny za ekonomii, uvedl, že zatím neexistují modely, které by dávaly odpověď na otázku, jak zvládat sociální a ekonomické dopady rozvoje AI. I proto chce G20 iniciovat vznik mezinárodního panelu pro nerovnost, který by fungoval podobně jako Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu.
Největší změna od konce války. Britská migrační politika chystá úplný obrat |
Je ovšem varující, že se summitu poprvé po 26 letech existence G20 neúčastnil americký prezident ani jiný americký představitel. Podle Donalda Trumpa to bylo kvůli hrubému zacházení jihoafrické vlády s bílými farmáři. Nebyla to spíš záminka, která má skrýt Trumpův odpor k multilaterálním setkáním, což už ukázala americká neúčast na klimatické konferenci OSN v Belému?
Je to další signál, že USA, které pomáhaly po druhé světové válce formovat a udržovat globální řád, ho pomalu opouští. Ve světě bez USA ale může být společné zvládání vážných globálních výzev komplikovanější.
