Francouzský prezident Sarkozy s oblibou říká, že Turecko není stát evropský, ale že je to „významný středomořský stát“. Nyní propaguje ustavení Unie pro Středomoří, která by mohla být sama o sobě sympatickým podnikem nebýt sporu o turecké členství v EU. Mimo Turecko není jediný důvod, proč ustavovat Unii jako jakýsi podklub uvnitř EU se všemi souvisejícími komplikacemi. Vedle EU by to mohla být smysluplná a užitečná iniciativa.
Domnívám se, že pokud se Francie opravdu domnívá, že zahájení přístupových rozhovorů s Tureckem v roce 2005 bylo osudovým omylem, mělo by vyložit své argumenty na stůl a uplatnit své právo veta i za cenu politického hromobití a obtížného hledání základu budoucích vztahů. Takto vypadá francouzská strategie tak, že donutí Turecko projít martyriem přibližovacích rozhovorů a někdy po roce 2015 řekne: sorry, vy jste sice všechny podmínky splnili, ale my vás stejně nechceme, protože o nenapravitelně muslimský stát nestojíme. To by byl daleko horší podraz a projev politické nečestnosti než rázný projev otevřenosti v současné době. Pokud k němu Francie vzhledem k silné americké podpoře tureckým aspiracím nemá odvahu, bude i její iniciativa Unie pro Středomoří od počátku obětí politické neupřímnosti.
Domnívám se, že pokud se Francie opravdu domnívá, že zahájení přístupových rozhovorů s Tureckem v roce 2005 bylo osudovým omylem, mělo by vyložit své argumenty na stůl a uplatnit své právo veta i za cenu politického hromobití a obtížného hledání základu budoucích vztahů. Takto vypadá francouzská strategie tak, že donutí Turecko projít martyriem přibližovacích rozhovorů a někdy po roce 2015 řekne: sorry, vy jste sice všechny podmínky splnili, ale my vás stejně nechceme, protože o nenapravitelně muslimský stát nestojíme. To by byl daleko horší podraz a projev politické nečestnosti než rázný projev otevřenosti v současné době. Pokud k němu Francie vzhledem k silné americké podpoře tureckým aspiracím nemá odvahu, bude i její iniciativa Unie pro Středomoří od počátku obětí politické neupřímnosti.
