Obrana bohatých. Vydělat peníze se dá naučit, jde „jen“ o přenastavení mysli

Komentář   10:00
Někteří lidé mají výbornou paměť na fakta a čísla, čímž excelují ve škole. Jiní vynikají tělesnou silou, což z nich dělá třeba dobré sportovce. Jiní mají přirozenou emoční inteligenci, což jim pomáhá vybudovat zdravé vztahy. A další část společnosti má obdivuhodnou schopnost vydělávat peníze. Bohatí zbohatli tím, že myslí jinak než většina z nás. Skvělou zprávou je, že se tento způsob myšlení můžeme naučit, a díky tomu můžeme zbohatnout.

Lidé, kteří se o vlastní bohatství zasloužili sami, se nebojí promyšleného riskování. | foto: Profimedia.cz

Střední třída vydělává peníze tím, co dělá nerada. Bohatí bohatnou tím, co milují. Vědí, že pracovat za účelem výdělku je nejhorší strategie k získání bohatství.

Ti nejlepší procházejí rozsáhlou sebereflexí duše a hledají to, co milují, a snaží se vše kombinovat se svým unikátním talentem a schopnostmi. Na první pohled to vypadá, že tvrdě pracují, ale oni vlastně vůbec nepracují. Oni totiž dělají něco, co by klidně dělali i zadarmo, protože svou práci milují.

Mezi laiky převládá představa, že bohatí jsou workoholici, přetížení tolika problémy, že ani nemají čas si užívat života. Mnoho bohatých vypadá jako workoholici proto, že svou práci natolik milují, že ji vlastně za práci nepovažují. Řešením problémů se baví, do své práce jsou zapáleni a její dynamikou fascinováni.

Většina věří, že bohatství, prosperita a závratný úspěch jsou jen pro vyvolené, kteří oplývají nějakým úžasným talentem, zvláštními vědomostmi nebo mají jednoduše štěstí. Bohatí žijí v přesvědčení přesně opačném, tedy že úspěch, naplnění a štěstí patří k přirozenému řádu jejich života.

Jak myslí bohatí

Jak vysvětluje bývalý profesionální atlet a trenér Steve Siebold v knize „Jak myslí bohatí“ (2012), většina lidí má k penězům rozporuplný vztah. Odmalička nás učili, že jich není nikdy dost, těžce se vydělávají a ještě hůř se dají udržet.

Učitelé, rodiče a další autority nás učili vidět peníze jako nutné zlo. Někteří z potřeby morální nadřazenosti popírají jejich důležitost, zatímco bojují se strachem a děsem z toho, že jsou na mizině. Bohatí se dívají na peníze jiným způsobem. Zjistili, že nejsou nepřítel, ale jeden z největších spojenců a přátel, které mají moc ukončit bezesné noci plné strachu.

Peníze nemají s materialismem nic společného, materialističtí jsou především lidé. Vinit peníze z chamtivosti a materialismu je jako vinit jídlo, že po něm lidé tloustnou. Bohatí vidí peníze jako neobyčejného přítele, který jim může pomoci způsobem, jaký jiný přítel nedokáže. Čím více jich získáte, tím lépe jim porozumíte a pochopíte, proč jsou největším vynálezem lidstva.

Nejbohatší Češkou zůstává Kellnerová, Babiš klesl na sedmé místo

Lidé, kteří se o vlastní bohatství zasloužili sami, se nebojí promyšleného riskování. Vědí, že případnou prohru zvládnou a získají ho zase zpátky. Zatímco střední třída vždy vyhledává jistou investici, která by jim pomohla zbohatnout, bohatí investují moudře, protože vědí, že bohatství vychází ze služeb, které poskytnou.

Ti nejlepší jsou mistři v produkování peněz prostřednictvím nápadů, kterými řeší problémy. Nápadům se totiž meze nekladou, a proto se nekladou meze ani množství peněz, které dokážou vydělat. Zatímco chudí podle Siebolda bojují o přežití a jsou vyděšeni ze své finanční budoucnosti, bohatí těží z vyšší úrovně znalostí.

Běžní lidé jsou soustavně přesvědčováni o tom, že bohatí mají štěstí nebo nejsou poctiví. Nový zákon nás učí, že láska k penězům je kořenem všeho zla. Bohatí vědí, že peníze sice nezaručují štěstí, ale usnadňují život a dělají jej radostnějším. Pokud chcete být bohatí, osvojte si názory bohatých, takže se nakonec začnete chovat podle těchto přesvědčení. Zatímco většina hledá odpověď venku, ti nejlepší vědí, že vytváření bohatství vychází zevnitř. „Až si člověk poopraví svůj postoj k penězům, spraví se v jeho životě téměř všechno,“ vysvětluje americký kazatel Billy Graham.

Psychologie peněz

Americký ekonom Morgan Housel v knize „Psychologie peněz“ (2022) argumentuje, že úspěšní dokážou najít správnou rovnováhu mezi optimismem a pesimismem. Pesimismus je nezbytný k přežití, protože nám pomáhá připravit se na rizika, ještě než nastanou. Optimismus je ale neméně potřebný. Přesvědčení, že se poměry mohou zlepšit a že se také zlepší, je jednou z nejzásadnějších ingrediencí při veškerém lidském počínání od udržování zdravých vztahů až po dlouhodobé investice.

Nejlepší finanční plán je šetřit jako pesimista a investovat jako optimista. Životní filozofie úspěšných se line jako víra, že bude lépe, smíchaná s realitou toho, že naše cesta k lepšímu zítřku bude lemována i nezdary, zklamáními, překvapeními i šoky. Těžiště schopnosti mít zdravé osobní finance lze shrnout následovně: utrácejte méně, než vyděláváte, rozdíl uspořte a buďte trpěliví. Jak vysvětluje americký psycholog William James: „Pesimismus oslabuje, optimismus posiluje.“

Zatímco většina čeká, až padnou správná čísla, a modlí se za úspěch, ti nejlepší řeší problémy. Vidí, že pokud zlepší a zjednoduší život ostatním, mají právo stát se bohatými. Když se například vrhne do úkolu, jak vyrobit lepší pastičku na myši, většina ostatních jimi pohrdá. Vidí je jako do sebe zahleděné materialisty a chamtivce. Zatímco většina sleduje televizní seriály a sociální sítě, mistři přemýšlejí „o“, pracují „na“ a sní o lepším životě.

Většina si myslí, že bohatí jsou chytřejší, mají větší štěstí a lepší vzdělání. To je ale pravda jen zčásti. Bohatí jenom vidí nepřeberné množství možností a nebojí se vsadit na důvěru v sebe sama. Nezáleží na tom, kolikrát selžou. Perou se, dokud neuspějí. Vidí potenciál bohatství v každém novém nápadu. Žijí s vědomím plným nadšení a velkých očekávání. „Peníze vydělávají úspěšní lidé. Není to o tom, že by se lidé, kteří vydělávají peníze, stali úspěšnými, ale úspěšní lidé peníze přitahují. Přitáhnou úspěch k tomu, co dělají,“ pronesl americký spisovatel Wayne Dyer.

Bohatí investují

Po staletí je považována honba za bohatstvím za požitkářství, dekadenci a povrchnost, zatímco chudoba a finanční průměrnost se chválí. Zatímco většina pohrdá bohatými a je hrdá na to, že je povznesena nad materialismus, často se topí v dluzích s malou nadějí na lepší budoucnost. Mezitím však podle Siebolda bohatí těmto ignorantům žádnou pozornost nevěnují a pokračují na cestě k finanční nezávislosti a bohatství.

O střední třídě se ví, že si mnohdy žije nad poměry. Není sice marnotratná, ale vydělává tak malé peníze, že jim na konci měsíce nezbude ani koruna. Bohatí naopak peníze investují – do akcií, dluhopisů, nemovitostí, umění či jakéhokoli jiného odvětví, které přináší slušný výnos. Bohatí rádi utrácejí a užívají si své peníze jako kdokoli jiný. Velikost jejich bohatství jim však dovoluje velkou část prostředků investovat.

Peníze přicházejí z myšlenek, a když jsou myšlenky neomezené, peníze jsou rovněž bez hranic. Ti nejlepší se soustředí na nové nápady, které mají potenciál vytvořit nadprůměrné bohatství. Pro bohaté jsou peníze prostředkem k uskutečnění svých snů. Nedychtí po penězích, dychtí po životě bez omezení. Ti nejlepší věří, že za to, jaké hodnoty pro jiné vytvářejí, mají právo být bohatí.

Střední třída často kritizuje bohaté za chamtivost, bezcitnost a materialismus. Bohatí jsou však podle Siebolda zaměřeni na duši a jsou nejsoucitnějšími a nejstarostlivějšími lidmi vůbec. Velkou část svých peněz přispívají na různé charity a pomáhají v neziskové oblasti. Vědí, jak peníze použít, aby vylepšili nebo rozšířili všechno, co je zajímá. To je důvod, proč se je nebojí dát.

Životní filozofie

Střední třída je sebedestruktivní, pokud jde o peníze. Dokud se nebude schopna odpoutat od toho, co jí v dětství říkali – že bohatnou pouze podvodníci – bude vždy finančně trpět. Když bohatí potřebují peníze, nepřemýšlejí, zda je to možné, ale začnou prostě hledat nápady, které řeší problémy. „Peníze jsou známkou svobody,“ vysvětluje francouzský spisovatel Rémy De Gourmont. „Proklínat peníze je jako proklínat svobodu – proklínat život, který nic neznamená, dokud nejsme svobodni.“

Protože většina lidí funguje na základě strachu a nedostatku, je přirozené, že je na peníze mimořádně opatrná. Bojí se, že o ně přijdou a už je nikdy nebudou schopni získat zpět. Bohatí mají jinou strategii: snaží se s již existujícími penězi (bez většího úsilí) přilákat další.

Zisky mohou být nenadálé, někdy šokující, ale cestou přijdou rovněž ztráty. Každý investor občas přichází o peníze, ale bohatí vědí, že ať už se děje cokoli, budou schopni vydělat další. Nahradit peníze, které ztratili při obchodech s vysokým rizikem, není až tak složité.

Bohatí podle Siebolda žijí v přesvědčení, že vesmír, Bůh nebo jiná vyšší moc jsou na jejich straně, ze všech sil jim pomáhají a provázejí je na cestě za jejich největším snem. Ženou se za svými cíli a sny, protože věří, že je v každé zatáčce podrží jejich pomocná ruka.

Zatímco většina věří, že se je ostatní snaží potopit, ti nejlepší jsou přesvědčeni, že jim svět fandí a na cestě jim pomáhá. Stejný svět, stejná realita, ale jiný způsob myšlení.

Většina lidí věří, že lidé bohatnou díky štěstí, náhodě nebo společenské výhodě. Myslí si, že je správné, aby se bohatí o peníze rozdělili s těmi, kteří mají méně. Tato socialistická filozofie je zakořeněná v přesvědčení, že ostatní jsou zodpovědní za to, jak se mám.

Bohatí věří, že každý má příležitost na volném trhu zbohatnout. Věří, že zbohatnutí je otázkou volby. Bohatí mají dost, aby mohli rozdávat. Jsou nejštědřejší na světě, ale dávají proto, že dávat chtějí, ne pro morální kodex nebo kvůli tlaku společnosti.

Autor je ekonom, VŠE a ČVUT Praha

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.