Spekulovalo se o zrušení několika vlajkových projektů, které mají Spojenému království zajistit technologický náskok nad armádami ostatních států, zejména konkurentů – Číny a Ruska. V ohrožení byl údajně projekt Minerva, jenž má postavit britský zpravodajský satelit, futuristické protidronové dělo, jež používá radiové vlny, či právě stíhačka šesté generace s Římem a Tokiem.
V posledně jmenovaném případě však labouristé svůj závazek v pátek potvrdili. Konkrétní parametry zatím nejsou známé, stíhačka (přesněji víceúčelový letoun) má ale mimo jiné disponovat zbraněmi se směrovanou energií, populárně známými jako „laser“.
Samozřejmostí je také kokpit s „elektronickým mozkem“, který pilotovi umožní stroj řídit skrze displej zabudovaný přímo v jeho helmě. Takové prvky mají částečně k dispozici již stíhačky páté generace typu F-35, jež pořizuje české letectvo. U letounu GCAP se přidají prvky umělé inteligence, například ovládání pomocí hlasu.
Němci, Francouzi a Španělé dělají totéž
Projekt vznikl spojením dvou samostatných iniciativ – britsko-italského Tempest a japonského F-X. Britská strana už do nového letadla investovala přes dvě miliardy liber, tedy přes 60 miliard korun. Konečný rozpočet GCAP však pravděpodobně bude ještě několikanásobně vyšší. Podobné mezinárodní spolupráce na high-tech zbraňových systémech nejsou nijak ojedinělé, na vlastní stíhačce šesté generace spolupracují mimo jiné také Německo, Francie a Španělsko.
Ještě předtím, než Japonsko kývlo na britskou nabídku, uvažovalo o spolupráci s americkou firmou Lockheed, jež navrhovala letoun kombinující profil stroje F-22 s letovými systémy ze stíhačky F-35. Spojené státy také s Británií a Austrálií spolupracují na novém typu jaderné ponorky. Za stále častějšími spolupracemi je náročnost jednotlivých zbraňových a elektronických systémů. Důležité je ale také potvrzování neformálních vojenských aliancí, jež tímto způsobem vznikají.
Byť to Londýn ani jeho partneři nepřiznali, nový letoun je očividně namířen primárně proti Číně. Ta totiž disponuje téměř 200 stíhačkami páté generace J-20 a výrobu stroje šesté generace prý stihne do roku 2026. Jakkoli je takto bleskové tempo vývoje přinejmenším podezřelé a nejspíš jde o součást čínské propagandy, výrobní kapacity Pekingu nelze podle expertů brát na lehkou váhu. Čína v poslední době navyšuje rozpočet na výrobu všech druhů zbraní, přičemž největší důraz klade na vývoj letadlových lodí, jichž chce mít do roku 2035 šest, tedy dvojnásobek současného stavu.
Čínské letectvo a námořnictvo by hrály klíčovou roli v umožnění případné invaze na Tchaj-wan, před níž varuje Washington. Podle amerických zpravodajců by se o ni Peking mohl pokusit snad již v roce 2027.
