Státy EU na obranu loni věnovaly celkem asi 325 miliard dolarů, což je zhruba 1,9 procenta unijního HDP (17 tisíc miliard dolarů). Rusko pro tento účel jen loni utratilo devět procent HDP, tedy 180 miliard dolarů. No a USA téměř 900 miliard! Vezmeme-li globální HDP (105 tisíc miliard dolarů v roce 2023), tak podíl sedmadvacítky na obranu činí necelé 0,3 procenta z této částky. Shrnuto: 54 procent globálních sociálních výdajů proti 0,3 procenta světového HDP na obranu. Poměr těchto dvou čísel vydá za tisíce slov. Žijeme v blahobytu, ale jsme slabí jako nikdy v dějinách.
Trumpova éra prověří evropskou obranu i zbrojaře. Co by EU pomohlo? |
Velká Británie je nejhalasnější západní spojenec Ukrajiny. Podívejme se ale na to, jak zvyšovala výdaje na obranu, když Evropa ve třicátých letech 20. století čelila nacistické hrozbě – a jak se chová nyní, kdy ruský medvěd prý chce spásat i ten nejzápadnější maliník v Irsku. Británie v roce 1930 věnovala na obranu 2,5 procenta HDP, v roce 1934 už tři a o pět let později až čtyři.
A v době, kdy Londýn mluví o existenciální hrozbě ze strany Ruska, výdaje na obranu v roce 2015 činily asi dvě procenta HDP, o čtyři roky později 2,2 procenta, předloni 2,3 procenta a v roce 2024 vláda Rishiho Sunaka slíbila, že do roku 2030 dosáhne 2,5 procenta. Takže v době německé hrozby za deset let došlo ke zvýšení výdajů na obranu o více než 1,5 procenta HDP, ale kvůli ruskému nebezpečí za patnáct let výdaje porostou jen o 0,5 procenta HDP.
Tři procenta HDP na obranu? Gesto dobré vůle vůči Trumpovi, ale zatím těžko splnitelné |
Politiky v Londýně lze pochopit. Moskva je od nich daleko, stejně jako z Portugalska (výdaje na obranu loni ve výši 1,6 procenta HDP) či ze Španělska (jen 1,3). Zato Poláci loni dali pro tento účel nejvíce z evropských států NATO (4,1 procenta) a pro rok 2025 si vytyčili cíl 4,7. Varšavě nevadí ani pětiprocentní návrh Donalda Trumpa, což by činilo asi 40 miliard dolarů.
Česko letos věnovalo na obranu 2,1 procenta HDP (asi 7 miliard dolarů), ale Petr Fiala vidí reálně i nárůst na tři procenta (zhruba 11 miliard dolarů), ovšem ne hned. Kdybychom přistoupili na pět procent, šlo by zhruba o 18 miliard dolarů. Spolu s Polskem by to dělalo asi 60 miliard dolarů ročně.
Fiala podpořil debatu o navýšení výdajů na obranu na aspoň tři procenta HDP |
V kontextu EU však je klíčové, co udělají Němci s ročním HDP kolem 4 500 miliard dolarů. Olaf Scholz označil Trumpův návrh za nereálný, protože by šlo o 225 miliard dolarů, přičemž celý rozpočet Německa se pohybuje kolem 480 miliard eur, což by podle kancléře vyžadovalo výrazné zvýšení daní a utahování opasků. Proto kancléř, který bude ve funkci nanejvýš do dubna, by i nadále rád zůstal na dvou procentech.
Z pohledu Čechů, Poláků či Francouzů je to dobře. Ruku na srdce: kdo by si přál, aby Německo, kde se za pár let – nedejbože! – může dostat k moci nějaká extremistická strana, dalo na obranu ročně jen o necelou třetinu méně peněz než zbytek celé EU, aby mělo nejsilnější armádu široko daleko?
Museli bychom šetřit na důležitých věcech, odmítl Scholz pět procent na obranu |
Proto každý státník by měl vědět, že základem suverenity je schopnost ubránit vlast. A co se stane, když místo nás se vyzbrojuje někdo jiný? Odpověď je jasná: ten někdo jiný bude za nás rozhodovat prakticky ve všech směrech.
