I méně dramatické události vyhnaly v moderní době lidi z jejich domovů, aby ve své nové vlasti našli to, čeho se jim předtím nedostávalo – materiální zajištění, bezpečí, perspektivu. A přestože se jako o velkém ohrožení Evropy, zejména té západní, hovoří často o imigraci, v důsledku vlastní emigrace slábnou země střední a východní Evropy.
UHRYGabriel Sedlák vás v rubrice Uhry zve nejen do regionů, jež kdysi tvořily Uhersko, které je společným dědictvím zejména Maďarů, Slováků, Němců a Židů, ale i do širšího okolí. A v neposlední řadě se věnuje i uhrům s malým „u“, tedy různým chybám na kráse tamních společností. |
Za minulých 150 let způsobily v našich zemích sociálně-ekonomické, ale i politické důvody několik vln masových emigrací, díky kterým se dnes k českým nebo slovenským kořenům hlásí ve světě až několik milionů lidí. Moderní rychlá a pohodlná doprava v kombinaci s evropským volným pohybem osob zase může za to, že dnešní vystěhovalectví už neprobíhá za tak dramatických okolností jako dříve a není tudíž tak vidět, jeho dopady ale nejsou zanedbatelné.
Každý pátý studuje v cizině
Moldavská prezidentka Maia Sanduová prý jednou v žertu pronesla, že je prezidentkou důchodců, protože až třetina občanů v produktivním věku pracuje v zahraničí. Její kolegové na západ od Moldavska na tom nejsou až tak zle, horší však je, že dnes neodchází výlučně hrubá pracovní síla jako na přelomu 19. a 20. století, dnes jsme svědky odlivu mozků.
Skoro v přímém přenosu to teď vidíme na Slovensku. Mnozí čeští lékaři odcházejí za vyššími výdělky a lepšími pracovními podmínkami do zahraničí a díru na trhu u nás obsazují cizinci. Ten pohyb je samozřejmě z východu na západ, v obou případech. Zahraničních lékařů je prý v Česku zhruba čtvrtina, jde především o Slováky a Ukrajince. Ukrajina je dnes kvůli válce specifický případ, ale pokud jde o Slovensko, kde to pak vezme chybějící lékaře? Aby nedošlo k nejhoršímu, zachraňují slovenští poslanci právě v těchto dnech situaci legislativními změnami, které mají potvrdit křehkou dohodu ministra zdravotnictví s odboráři.
Slovenští lékaři vrací vládě úder, odmítli nadále sloužit noční a víkendy |
Toho, že se exodus vzdělaných Slováků zintenzivnil na přelomu let 2023-2024 po návratu Roberta Fica k moci, si všiml i západní tisk. Britský The Guardian loni napsal, že desetitisíce zejména mladých Slováků míří do Prahy, protože ve stále netolerantnější společnosti doma vidí jen malou nebo žádnou budoucnost. V článku citovaný sociolog Michal Vašečka říká, že země ztrácí mladé elity už desítky let a že podle OECD odchází studovat do zahraničí až 20 procent univerzitních studentů, přičemž průměr v EU jsou jen čtyři procenta.
Kritici poměrů zdůrazňují, že země pod Tatrami nadále zůstává „montážní dílnou“ nadnárodních firem s chabou konkurenceschopností a nepatrnou přidanou hodnotou slovenského vývozu. Ti, kterým nechybí sarkasmus, pak dodávají, že odliv mozků současnému vedení země vyhovuje. Vláda, podle které je opozice protislovenská, prý inteligentní lidi svou politikou vyštve a ti, kdo zůstanou, mu budou zobat z ruky a volit ho.
Skanzen s hrstkou seniorů
Důvod k radosti nemá ani sousední Maďarsko. Ještě když byl v opozici, kritizoval dnešní premiér Viktor Orbán vládnoucí socialisty za to, že dopouštějí odliv mozků. Lidé ale odcházejí ze země také již 15 let vládnoucímu Fideszu. Začalo to hned po jeho nástupu, později se Orbánově vládě podařilo trend otočit, avšak podle loni v červnu publikovaného průzkumu tamního statistického úřadu od roku 2020 neustále stoupá počet lidí opouštějících Maďarsko minimálně na rok (v roce 2023 šlo o 36 tisíc osob).
Podle jiných statistik jsou na tom Maďaři poměrně dobře, například ve srovnání se Slovenskem, alespoň jako země, do které mozky z ciziny také proudí. Přesto jsou tamní demografové zejména při pohledu na nízkou porodnost skeptičtí a hlásí, že do roku 2050 bude žít v dnes bezmála desetimilionové zemi jen 8,5 milionu lidí.
Před stárnutím populace varují dlouhodobě i odborníci na Slovensku. Ještě na konci 80. let patřila země k evropským zemím s nejvyšší plodností, později se ale přesunula na opačnou stranu statistik. Slovensku ubývá obyvatel a jedním z důvodů radosti seniorů je paradoxně přijetí jejich dětí či vnoučat na českou vysokou školu. V těchto dnech to prožívají v rodinách s uchazeči o studium na uměleckých školách.
Ty talenty svůj úkol splnily, za pár měsíců si sbalí kufry a vyrazí do světa. Svůj domácí úkol by si teď měli udělat politici. Je na nich, aby udělali vše pro to, aby se mladí lidé neusadili v zahraničí definitivně. Aby se ze zemí jejích předků nestaly turisticky atraktivní skanzeny s hrstkou seniorů, kteří za svým praktickým lékařem musí jezdit do zahraničí.
