Okamura ještě vygradoval tzv. Zůnovu aféru, kdy jeho stranický místopředseda Radim Fiala přiměl ministra obrany k obzvlášť ponižujícím vyjádřením na sociálních sítích, v nichž popřel svá předchozí stanoviska, že Rusko je agresor a Ukrajina oběť hodná pomoci, že muniční iniciativa by měla pokračovat a nákup amerických bojových letadel F-35 poběží dle plánu.
Měl by Tomio Okamura skončit ve funkci předsedy sněmovny?
Šéf SPD i Poslanecké sněmovny, a tedy třetí nejvýše postavený ústavní činitel, ovšem nejspíše propadl panice a ve strachu z dezerce vlastního elektorátu si na Nový rok ještě přisadil výroky jako: „Penězovody totiž tečou všemi směry a každý na tom byznysu něco trhne. Západní firmy a vlády i ukrajinští zloději kolem Zelenského junty, co si staví záchody ze zlata.“
Okamura naštval Ukrajince. Nepřijatelná slova, ruská propaganda, řekl velvyslanec |
Ukrajinská strana je nemohla nechat bez ostré odezvy, ostatně, dalece přesahují oficiální zahraničněpolitickou linii České republiky, a to i za nové vlády. Prezident Petr Pavel chce výroky předsedy Poslanecké sněmovny řešit na setkání s premiérem i s dalšími ústavními činiteli. Opozice hodlá iniciovat hlasování o odvolání Tomia Okamury z funkce.
Andrej Babiš je přitom ve srovnání s Okamurou politikem v zásadě proukrajinským. V rozhovoru pro Deník, jenž vyšel 2. ledna, se označil za garanta zahraničně-bezpečnostní politiky. Na muniční iniciativu i na nákup letadel F-35 se prý detailně podívá, nicméně muniční iniciativu ve zmíněném rozhovoru charakterizoval jako „možná dobrou věc“. Hodlá se prý ale přesvědčit, že „to probíhá transparentně a není tam korupce. A že nikdo hlavně nezneužívá války na úkor Ukrajiny a spojeneckých rozpočtů.“
Rušit již dojednaný kontrakt na špičkovou vojenskou techniku s USA by mohl jen šílenec. Premiérovu jistou distanci od strojů F-35 („na smlouvu na stíhačky se podívám a udělám si názor, jestli je pro nás výhodná“) lze tak vnímat spíše jako úlitbu voličům, jimž v hlavách stále doznívá volební kampaň.
Čemuž odpovídalo i Babišovo novoroční poselství zveřejněné na sociálních sítích, v jehož závěru apeloval hlavně na mír, myšleno na mír na východ od nás. Mnozí politici prý straší válkou v horizontu dvou tří let, avšak jejich hlavním úkolem by přece, dle premiéra, mělo být dosažení míru.
Uděláme všechno pro to, aby se rozdělená země začala sjednocovat, řekl Babiš |
Co když ale žádný nepřijde? Sám od sebe rozhodně ne. Tedy, konkrétněji řečeno: co když ho Donald Trump nedojedná? Přičemž mír dojednaný Trumpem, a tudíž pravděpodobně příznivý pro Rusko a k Ukrajině hrubě nespravedlivý, by měl pro většinu evropských politiků i tak minimálně dvě výhody. Za prvé, že prostě nastal, a že aktuálně proto nehrozí další ruský vojenský postup západním směrem. Evropa sama o sobě není na válečný střet s Ruskem připravena a dobře to ví. A podporovat krvácející Ukrajinu bez vyhlídky na nějaký úspěch není z politického hlediska zrovna lukrativní věc.
Druhá výhoda nějakého Trumpem „uplácaného“ řešení by spočívala v prosté skutečnosti, že by evropským politikům umožnilo vyvléknout se z odpovědnosti jednoduchou poznámkou: Američané jsou velmoc a pokud to takto dojednali, nedá se nic jiného dělat. Buďme rádi a oceňme jejich realismus.
Ano, ale co když v dohledné době Trump mír na Ukrajině nezařídí? Co pak? Respektive, co když třeba dojedná řešení, na kterém budou kromě Ruska profitovat i Spojené státy, leč náklady i bezpečnostní zodpovědnost do dalších let spočinou hlavně na evropských bedrech?
Putin nejpopulárnější, Trump druhý. Do roku 2026 hledí Rusové s nadějí i obavami |
Tady už fráze o míru nepostačí. Natož fangličkaření spočívající v zavádění Dne české vlajky. Andrej Babiš by jako pragmatik asi dovedl na reálnou nutnost navýšení českého bezpečnostního angažmá nějak reagovat včetně postupné úpravy komunikace k vlastnímu elektorátu na sociálních sítích. Co ale s hysterickým Okamurou? Kterému je umolousaná košile podpory jeho voličstva, jež se navíc nedá moc přimět k nějakým státotvornějším postojům evidentně bližší než alespoň nějaký laciný státnický kabát? A u něhož se dá podobné chování očekávat u jakéhokoliv nepopulárního vládního opatření?
Zatím asi nic. Nicméně pokud se Andreji Babišovi nezdaří účinná pacifikace problematického koaličního partnera, bude ho muset někým nahradit. Tomio Okamura má totiž potenciál stahovat rating Babišovy vlády, nejen v zahraničí, ale i doma, směrem ke dnu.
Zoufalý aktivismus, nezralá hysterie, zastal se místopředseda ANO Okamury |
Znovu se tak ukazuje, že funkce předsedy Poslanecké sněmovny není vhodná jako pseudoministerstvo pro předsedu menší koaliční strany. Markétu Pekarovou Adamovou sice nelze s Tomiem Okamurou srovnávat, pokud jde o míru úpadku vkusu v politické komunikaci, avšak jako šéfka strany musela zaujímat stanoviska primárně s ohledem na stranické preference, nikoliv na harmonizaci vztahů v rozhádané sněmovně. Možná by proto bylo lepší pro předsedu SPD zřídit nějaké speciální ministerstvo, třeba cestovního ruchu plyšových zvířátek, kde by se mohl vyřádit, ale nenapáchat tak příliš velkou škodu.
