Středověká Itálie byla, jak z historie známo, rozdrobena na městské státy. Jedním z nich byla od svého osamostatnění z církevního područí r. 1125 Siena, která dokázala v oblasti obchodu a bankovnictví až do poloviny 14. století zdatně konkurovat i blízké Florencii. (Na úpadku Sieny se do značné míry podílel mor, který v r. 1348 zpustošil prakticky celou Evropu, kupodivu kromě českého království. To vedlo naše předky k přesvědčení, že se jim řádění černé smrti vyhnulo proto, že je Bůh vyvolil k vyšším, mimořádným úkolům, a bylo tak jedním z impulsů husitského hnutí – ale to je jiná historie).
Po dobu prosperity – řekněme tedy mezi 12. a 14. stoletím – si sienští měšťané byli dobře vědomi, že její nezbytnou podmínkou je dobrá správa věcí veřejných.
