Pravdou ale je, že globální spolupráce v posledním desetiletí neskutečně vázla. V roce 2015 přišla OSN se 169bodovým plánem, jak do roku 2030 vyřešit všechny problémy, jimž lidstvo čelí. Všichni světoví lídři pak tyto tzv. Cíle udržitelného rozvoje s nejlepšími úmysly přijali. V současné chvíli svět zaostává za téměř všemi 169 sliby, a to nám zbývá už jen pouhých pět let. Boj proti chudobě, nemocem a hladu pomalu ztrácí na síle.
Sucho, záplavy i ekonomická situace. Na jihu Afriky hladoví 45 milionů lidí |
Proč se nám nedaří docílit pokroku? Převážně proto, že jsme si ukrojili příliš velké sousto. Ve snaze obsáhnout každý problém jsme si neurčili žádné priority, tudíž jsme ničeho významného nedosáhli.
S novým rokem však přichází další příležitost. Místo toho, abychom se snažili dělat vše – nejen jako společnost, ale i jako jednotlivci – měli bychom se primárně zaměřit na investice, které přinesou největší pokrok. Tedy takové, jež pro lidi, planetu a budoucí generace představují nejvyšší návratnost.
Zlepšit život chudší polovině světa
A v tom je ten háček: nejlepší investice nemusí nutně představovat žhavé téma, které by budilo pozornost médií a celebrit. Spolupracoval jsem s více než stovkou předních světových ekonomů a několika laureáty Nobelovy ceny, abychom společně přišli na to, které z těch mnoha globálních cílů nabízí největší návratnost investic.
Na stovkách stran recenzované, bezplatně dostupné studie jsme určili dvanáct nejrozumnějších postupů, jimiž můžeme chudší polovině světa zlepšit život. Jde však o řešení, která se obvykle netěší přílišnému zájmu médií, byť jsou levná a neskutečně účinná.
Namibie odstřelí 83 slonů a stovky dalších divokých zvířat. Masem nakrmí hladové |
Pokud má těhotná žena nedostatek základních živin a vitamínů, značně se tím zpomaluje vývoj mozku a růst dítěte. V takovém případě bude mít dítě po celý život nevýhodu. Za pouhých 2,31 dolaru však můžeme nastávající matce poskytnout základní multivitaminové doplňky stravy, díky kterým se z jejího dítěte vyvine zdravější, chytřejší a produktivnější jedinec. Každý dolar vynaložený na výživové doplňky pro těhotné může mít ekonomický přínos až 38 dolarů. Nejde přitom o žádnou utopickou vizi, nýbrž o proveditelné a ověřené řešení, jež můžeme ihned uvést do praxe.
Vzdělanější dítě bude produktivnější
Dalším jednoduchým, leč účinným řešením, je investice do vzdělávání. V nejchudších zemích světa umí číst a psát pouze jedno z deseti dětí ve věku deseti let. Zde bychom měli jednat nejen proto, že se jedná o správnou věc, ale především abychom předešli budoucím konfliktům a závislosti na naší pomoci. Pomůžeme jim psát svou vlastní historii.
Většina škol rozděluje žáky do tříd podle věku, bez ohledu na jejich skutečné dovednosti. To vede k tomu, že část studentů nestíhá, zatímco ten zbytek se nudí. Řešení takové situace je jednoduché, leč převratné: individuální výuka dětí podle úrovně jejich schopností. Možná si říkáte, že na to nebude dostatek učitelů, ovšem dnes již máme k dispozici moderní technologie. Pouhá hodina denně s výukovým programem na tabletu může dítěti pomoci se čtením, psaním a základními matematickými dovednostmi.
Jsme přelidnění, co s tím? Klíčem je vzdělání žen a boj s chudobou, třetí svět potřebuje silnou střední třídu |
Nespočet studií potvrdilo, že i když se zbylých sedm hodin výuky bude nadále odehrávat v tradičním a neefektivním pojetí, za rok se děti naučí tolik, co by jim běžně zabralo tři roky. Náklady přitom nejsou nijak vysoké – sdílený tablet vyjde na zhruba 31 dolarů na žáka za rok. Jde však o investici s ohromnou návratností, neboť vzdělanější dítě bude v dospělosti produktivnější, což řečí peněz představuje přínos v hodnotě 65 dolarů za každý vynaložený dolar. Taková investice je skvělým dlouhodobým řešením, které nám pomůže ke stabilnějšímu a soběstačnějšímu světu.
Dále existují přesvědčivé důvody, proč se zaměřit na boj s nemocemi, které již byly v bohatých zemích vymýceny, jako je například malárie či tuberkulóza. Z těch se staly nemoci chudých. Přitom by stačilo poskytnout lidem v postižených oblastech moskytiéry a lepší dostupnost léčby malárie, a rázem bychom jen v Africe zachránili 200 000 životů ročně, což představuje návratnost 48 dolarů za každý vynaložený dolar. U zdravých, produktivních jedinců je totiž větší pravděpodobnost, že budou pracovat, inovovat a přispívat světu, z čehož nakonec budeme těžit my všichni.
Do roka zvládnout víc než za deset let
S novým rokem bychom měli zahodit dlouhé seznamy plné nereálných cílů, a raději se zaměřit na to, co doopravdy funguje. Jako předsevzetí si pak můžeme dát, že se pokusíme alokovat všechny dostupné zdroje – náš čas, pozornost, finance či politickou moc – tam, kde mohou přinést největší užitek a zlepšení životní úrovně.
Pevně doufám, že v roce 2025 přestanou vlády a instituce váhat a zaměří se konečně na řešení, která nám přinesou největší užitek. Budeme-li se soustředit na to, co skutečně funguje, můžeme do roka zvládnout víc než za posledních deset let plných nejistých kroků. I jako jednotlivci můžeme přispět svým malým dílem k tomu, aby se rok 2025 stal odrazovým bodem, kdy jsme začali brát celosvětový pokrok vážně.
Autor je prezidentem Kodaňského konsensu a hostujícím pracovníkem Hooverova institutu Stanfordovy univerzity. Jeho poslední vydanou knihou je „Best Things First“
