Připomínalo se 80 let od osvobození německého tábora Auschwitz-Birkenau (Osvětim-Březinka). Symbolu holokaustu, „konečného řešení židovské otázky“, největší genocidy vůbec. Proto dorazily evropské veličiny od britského krále Karla III. po českého prezidenta Petra Pavla. Spolková republika – coby země, jež se poučila z Německem spáchaných zločinů – vyslala dokonce dva lídry: kancléře Olafa Scholze a prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera. Byl tam i prezident Volodymyr Zelenskyj coby Ukrajinec (chtě nechtě i zástupce potomků mnohých, kteří s nacisty spolupracovali) i coby Žid (zástupce obětí). Ale pozor, to hlavní je jinde.
Holokaust se ztrácí z paměti, svět zapomíná na ztrátu lidskosti a mezinárodní právo slábne |
Na té ceremonii nebyli zástupci Ruska, státu reprezentujícího osvoboditele Osvětimi. A nebyli tam lídři Izraele, státu reprezentujícího oběti. Tato informace by neměla zapadnout, i když ji média moc nerozmazávala. Je to poprvé po desítkách let ceremonií v Osvětimi, kdy byly tyto dva státy de facto vytěsněny z účasti.
Varšava – ať je to „padni komu padni“
Mnozí si teď řeknou, že to má jasnou logiku. Rusko už tři roky drtí Ukrajinu agresivní válkou. Je to stát proklínaný a ostrakizovaný, široce pokládaný za zločinný. Na prezidenta Putina je od roku 2022 vydán mezinárodní zatykač. To vše v mnohých očích přebíjí fakt, že 27. ledna 1945 Osvětim osvobodila sovětská armáda, vojska maršála Koněva. Zvláště Poláci jako pořadatelé na ceremonii nechtěli nikoho z Moskvy, natož Putina.
Benjamin Netanjahu, premiér Izraele, čelí mezinárodnímu zatykači od listopadu 2024. A to za údajné válečné zločiny v obranné válce proti Hamásu v Gaze. Mají proti němu něco Poláci? Ne, ale podle listu Rzeczpospolita to bylo takhle.
21. prosince řekl náměstek ministra zahraničí Wladyslaw Teofil Bartoszewski, že přijede-li Netanjahu do Polska (rozuměj na ceremonii do Osvětimi), bude zatčen kvůli závazku Polska vůči Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu. Varšava tak prý hrozila hlavně proto, že chce vidět před soudem Putina. Chce tudíž dokázat, že postupuje stejně přísně vůči všem podle hesla „padni komu padni“.
Palach a holokaust na politickém skřipci. Otázka zní: Kdy Foltýna vystřídá Foldyna? |
Po dvou týdnech, 8. ledna, ovšem Varšava oficiálně uvedla, že ani Netanjahuovi, ani nikomu jinému z Izraele v Polsku nic nehrozí. Jenže atmosféra byla už tak vypjatá, že do Osvětimi nikdo vlivný z Izraele nejel.
Tak tedy vznikl onen podivný obrázek. Na ceremonii v Osvětimi, k dost možná poslednímu kulatému výročí, kterého se mohlo účastnit pár přeživších, scházely delegace států reprezentujících oběti (Izrael) i osvoboditele (Rusko coby právní nástupce Sovětského svazu).
Druhá světová podle vzoru 2025
To vypovídá o něčem širším, než je jedna ceremonie. Vypovídá to o vztahu k historii a jejímu promítání na plátno aktuální politiky. Pondělní ceremonie v Osvětimi se přece vztahovala k událostem z ledna 1945 (osvobození vyhlazovacího tábora sovětskou armádou), ale její pravidla určovala optika z ledna 2025. Rusko je proklínané, neboť už tři roky vede agresivní válku na Ukrajině. Izrael je proklínaný, neboť v protiútoku na Hamás v Gaze zabil o hodně více lidí, než kolik jich sám ztratil při počátečním útoku Hamásu na jih Izraele.
Je to optika pokroková. Vytěsňuje, že pogrom Hamásu ze 7. října 2023 byl nejvražednějším protižidovským útokem od konce holokaustu a Osvětimi. Že Spojenci ve válce před osmdesáti lety též zabili o hodně víc Němců, než kolik Němci zabili jejich vojáků i civilistů. Jenže tato pokroková optika, kladoucí důraz na optiku roku 2025, nikoliv roku 1945, vedla k vytěsnění izraelské a ruské delegace na ceremonii v Osvětimi.
Od Koněva k Osvětimi
Ve vzduchu visí otázka: Je tento způsob uvažování normální? Ze známých autorů literatury holokaustu zachytil osvobození Osvětimi Primo Levi. Byl tehdy na infekčním baráku, tudíž se vyhnul evakuačním pochodům smrti a zažil vstup rudoarmějců do tábora. Potom napsal o rozpačité zdrženlivosti prvních sovětských vojáků, o studu, který vychází z pohledu na zločiny někoho jiného a který Němci neznali.
Odhoďte vinu z minulosti, nabádal Musk v projevu k AfD. Urážka obětí nacismu, míní Židé |
Ale zajímá to někoho v době, kdy se užívají argumenty typu „Russko“ či „Putler“? Má se to vše z ledna 1945 vytěsnit jen proto, že Rusko vede agresi proti Ukrajině? Že Izrael jde po Hamásu tvrději, než by si přáli západní progresivisté, kteří zatykači na Netanjahua tleskají?
Toto je docela zásadní otázka. V principu se podobá – jen je o ligu výše posazená – českému domácímu sporu o maršála Koněva. Máme ho uctít pomníkem, třeba i s vysvětlující cedulí, za to, že jeho vojska v květnu 1945 osvobodila Prahu? Nebo ho raději vytěsnit za to, že v roce 1956 jeho vojáci brutálně potlačili protikomunistické povstání v Budapešti?
Pro leckoho to jsou témata – jak ceremonie v Osvětimi, tak vztah k maršálu Koněvovi – jako dělaná pro „revoluci zdravého rozumu“.
