Jiná je ovšem otázka, zda tím, že vedení televize nařídilo moderátorovi pozvat hosta, kterého od roku 2018 nezval, nějakým způsobem poškodí či dokonce zničí samotné veřejnoprávní médium.
Václav Moravec sám situaci nijak nedramatizuje, avšak trvá na tom, že o tom, kdo v pořadu bude, má rozhodovat on a původní dramaturgyně pořadu, bez ohledu na skutečnost, že dotyčný (který je momentálně předsedou sněmovny) nebyl dlouhodobě zván. Ignorování Tomia Okamury odůvodňuje tím, že je dostatečně přítomen ve zpravodajství.
Je nepochybně pravda, že veřejnoprávní zpravodajství o panu Okamurovi referuje hojně a též že na přítomnost v jakémkoli pořadu neexistuje nárok. Jenže když do pořadu zvete především ty, kteří jsou vám sympatičtí, nelze se kritikům divit.
Okamura přijde do Moravcova pořadu, ČT ho pozvala i kvůli hlasování o vydání |
Je-li Václav Moravec sám sobě jedinou mírou a zárukou veřejnoprávnosti, pak se ptejme, k čemu je televizní vedení a zda je vůbec možná nějaká reflexe či dokonce korekce počínání jednoho velmi prominentního moderátora. Odpovíme-li si záporně, pak lze říci, že bychom měli celé televizní vedení vyházet a nechat vybrané novináře a publicisty dělat, co uznají za vhodné. Budou se korigovat a kontrolovat sami, kdy a jak budou zrovna chtít.
Leckdo z branže namítne, že každému z novinářů se v životě stalo, že dostal od vedení úkol, který vykonával s nevolí či krajním odporem. To se přihodilo většině z nás, avšak pokud se nestane, že vás vedení redakce pošle na rozhovor se striktně omezeným seznamem otázek, případně vám nějaké dokonce zakáže, pak se nejedná o žádnou tragédii žurnalismu. I s osobou, která je vám odporná, můžete udělat rozhovor, který čtenáři něco přinese. Lze samozřejmě tvrdit, že něco podobného se nemá dít ve veřejnoprávním médiu, ale v tom případě se vrací otázka, k čemu je ve veřejnoprávních médiích vedení?
Hledání ideálu
Václav Moravec formuluje jednu relevantní a zásadní obavu, pokud veřejnoprávní televize ustoupí tlaku politiků, stane se z ní „totální samoobsluha politiků“, přirovnává to k službě Booking.com, politici by si jen zaškrtávali, kdy a kdo chce do nějakého konkrétního pořadu přijít. Nutno říci, že tato obava není vůbec lichá. Nicméně mezi absolutní libovůlí tvůrců pořadu a diktátem politiků je obrovské pole pro hledání ideálu.
Můžeme se nepochybně bát slovenského či maďarského scénáře, ale ten, dle mého soudu, moc pravděpodobný není. Na druhé straně způsob, jakým problém prezentuje například týdeník Respekt, jde přímo proti zájmům zachování nezávislosti veřejnoprávních médií.
„Bude to nejzajímavější diskuze.“ Moravec řekl, co čeká od setkání s Okamurou |
Z Václava Moravce dělá zosobnění veřejnoprávnosti a klade mu báječně investigativní otázky jako například, koho by, jako správný feudální pán, určil svým případným nástupcem. Možná se mohli zeptat, jak je možné, že nejzajímavější diskusi své kariéry očekává moderátor po jednadvaceti letech moderování své one man show, a to ve chvíli, kdy mu jeho hosta někdo určil.
Bez ohledu na osobu jednoho moderátora mohou být chystané změny pro podobu veřejnoprávního zpravodajství škodlivé. Těmto postupům nelze zabránit pouhým cíleným vyvoláváním paniky, vyžaduje to trochu empatický přístup ze strany zaměstnanců veřejnoprávních institucí při vysvětlování vlastních postojů. Ale rozhodně by debata neměla být vedena v duchu „argumentů“: veřejnoprávnost jsme my, kteří tu pracujeme, a proto tu musíme sedět do smrti, na nic se nás neptejte a nic po nás nechtějte. Nic se nesmí změnit, jinak se tuzemská demokracie zhroutí.
