18. ledna 2014 12:00 Lidovky.cz > Zprávy > Názory

Palachův týden očima Kvačkové: Byla to hra s režimem na kočku a myš

Palachův týden očima Kvačkové: Z nemocnice jsem utekla na demonstraci | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Palachův týden očima Kvačkové: Z nemocnice jsem utekla na demonstraci | foto: ČTK

PRAHA Lidovky.cz přinášejí seriál, ve kterém nynější členové redakce Lidových novin a serveru Lidovky.cz vzpomínají na to, jak události Palachova týdne prožívali oni.

Patřím do generace, která zažila nejen Palachův týden v roce 1989, ale i Palachův pohřeb v roce 1969. Tehdy jsem byla už asi čtrnáct dní uvězněná v nemocnici na pražském Karlově náměstí, kde přemýšleli, jak mě zbavit zánětu, který zanechal v mé čelistní dutině zanícený zub moudrosti.

Nic mi nebylo, dokonce se mnou ani nic nedělali, ale z nemocnice jsem nesměla. To byl takový systém držet člověka co nejdéle v nemocnici, a tak trochu v kasárenských podmínkách. Dostat se na půl dne ven bylo vyloučeno, i když operace byla ještě v nedohlednu.

Radka Kvačková, vedoucí přílohy Akademie LN

Radka Kvačková, vedoucí přílohy Akademie LN.
Radka Kvačková.

V den, kdy se konal Palachův pohřeb, jsem tudíž stála před úkolem ukrást z uzamčené šatny na příslušném oddělení své civilní oblečení, převléknout se z nemocničního a proklouznout ven. Byl to docela nervák, protože jednou mě při vniknutí sestra nachytala. A seřvala. Napodruhé se to ale podařilo. Vzpomínám, jak jsem se kdesi u filozofické fakulty zařadila v chladném, tichém a už trochu sešeřelém zimním odpoledni do pomalu postupujícího průvodu, kde jsem, jak mi bylo jasné, nemohla chybět.

Zajímavé je, že by mě bylo nenapadlo utéct z té nemocnice třeba na rande.

"Když tě zavřou, získáš gloriolu"

Docela jiné mám vzpomínky na Palachův týden v roce 1989. I tehdy jsem měla pocit, že když jdu na Václavské náměstí demonstrovat, riskuju, ale bylo to riskování jaksi veselejší, protože kolektivní. Hra s režimem na kočku a myš. Nikdy jsem nebyla velký hrdina a rozhodně jsem netoužila dát se zatknout. Některým kamarádům to nevadilo a neuvěřitelně riskovali.

Třeba takový Petr Kučera, s nímž jsem působila ve Svobodném slově, mi říkal - no tak co, když mě zavřou, získám gloriolu. Byla jsem ale srozuměná s tím, že mi třeba, když budu chodit na demonstrace a podepisovat různé petice, nevydají knížku. Měla to být moje první a čekala jsem na to dost dlouho.

No, nakonec ji vydali až začátkem roku 1990. To už ale byla na trhu úplně jiná konkurence než rok před tím.

Radka Kvačková

Autor

Radka Kvačkováradka.kvackova@lidovky.czČlánky

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!