Premiér: Co tu máme dál?
Ministr: Navýšení státního rozpočtu o 700 milionů korun.
Premiér: Cože? Pane ministře, vy to s tím chlastem už opravdu přeháníte! Už minule jsem vám jasně řekl, ať alespoň na zasedání vlády chodíte střízlivý!
Ministr: To bych si vyprošoval, pane premiére. Já nikdy nejsem opilý.
Premiér: Nechtějte, abych vás nechal fouknout...
Poradce premiéra pro lidská práva: Dovoluji si podotknout, že by to odporovalo našemu pojetí svobody jednotlivce a zavánělo by to bruselskými manýry. Nikde v ústavě se nepíše, že by politik měl vládnout střízlivý.
Premiér: Dobře Jochu, dobře. Takže, pane ministře, na co těch 700 milionů chcete? Povodně, nějaký obchvat, nebo snad dotace na nějaký hotel v místě bydliště některého ministra?
Ministr: Ne, převedení vepřína do státního vlastnictví a jeho přemístění.
Premiér: Cože? Proč by stát měl mít vepřín a ještě ho někam přemísťovat.
Poradce premiéra pro lidská práva: To prosím ten Kocáb...
Premiér: Ale toho už jsme přece vyhodili. Nebo tu snad ještě pracuje.
Ministr dva: Já ho ještě v pondělí viděl v kantýně.
Premiér: Jochu, okamžitě mi zjistíte, jestli tu Kocáb ještě je, nebo není, a jestli ještě je, tak okamžitě...
Poradce premiéra pro lidská práva: Jistě, pane premiére, s radostí.
Premiér: Zpátky k tomu prasečáku. Proč bychom měli kupovat vepřín?
Ministr: Protože jsme to slíbili. Už asi (podívá se do papírů) sto dvacetkrát. Tedy od roku 1998.
Poradce premiéra pro lidská práva: Prosím, pane premiére, dvaasedmdesátkrát z toho to byly socanské kryptokomunistické vlády.
Premiér: Dobře, Jochu, dobře. Ale proč ho máme vykupovat?
Ministr: Byl tam za války český koncentrák pro cikány.
Poradce premiéra pro lidská práva: Tak především to byl pracovní tábor, jak říká i pan prezident. A do zápisu prosím škrtnout cikáni a nahradit Romové.
Ministr číslo dva: Kdyby byli dneska všichni cikáni v pracovních táborech, tak by to bylo jen dobře. A bezdomovce bych tam dal taky. A vím o jedné skvělé bezpečnostní agentuře, která by to zvládla za pár týdnů a za pár miliard.
Premiér: Pane ministře, toto téma jsme uzavřeli už při koaličních jednáních. Jochu, když ten vepřín nevykoupíme, nebudou z toho problémy?
Poradce premiéra pro lidská práva: Možná se ozve nějaký ten byrokrat z Bruselu, ale ti nám nemají, co nařizovat. Jsme svobodná země. Ale aby byl klid, navrhuji škrtnout položku výkup vepřínu a změnit ji na položku zlepšení květinové výzdoby památníku Lety.
Ministr: Takže píšu květinová výzdoba, památník romského holocaustu Lety. Kolik mám napsat?
Premiér: Napište pět tisíc. Za to je spousta kytek. A ne abyste je zase nakupoval přes ten váš Omnipol.
Ministr: To bych si vyprošoval.
Ministr dva: Já mám jednu známou na Praze 1 a ta má pěkné květinářství.
Premiér: To už jsme si, myslím, vysvětlili. Takže dávám hlasovat. Vzbuďte někdo pana ministra zahraničí.
Ministr (zatřese se spícím ministrem, cucajícím ve spánku vyhaslou fajfku): Pane ministře, pane ministře!
Ministr tři (rozespale): Ano, vaše císařská výsosti.... a herdek, to sem zase s prominutím zachrápal. O co jde pánové?
Premiér: Hlasujeme o dotaci na zlepšení výzdoby památníku v Letech. Pět tisíc korun.
Mistr tři: Já bych byl aspoň pro deset.
Premiér: Dobře, že jste to vy, tak šest. Takže hlasujeme, je někdo proti, není....
Opona
P.S. Tento příběh se nikdy nestal
P.S. Realita je bohužel taková, že vepřín v Letech bude na místě bývalého českého protektorátního koncentračního tábora pro Romy asi navěky, protože je to drtivé většině Čechů úplně fuk.
