Nic lepšího totiž ve chvíli, kdy zjistil, že občanští demokraté nemohou se svým premiérem, tedy Janem Fischerem do voleb ani po volbách počítat, udělat asi ani nemohl. Jedna má polská kamarádka, pozorující politiku trochu z povzdálí, mi dokonce napsala, že si to celé Topolánek takhle zorganizoval a že je to lišák.
Nevím, jestli je zas až takový lišák, ale rozhodně to není žádný blbec, protože Petr Nečas je v ODS přesně ta postava, kterou Češi v čele státu chtějí. Musím říci kupodivu, protože jestli jsem od českého národa něco nečekal, tak to, že se může zamilovat do nudného, trochu šedivého úředníka se stiskem ruky typické delfíní ploutve, do Jana Fischera.
Ale stalo se a já tak svým středoevropským přátelům už půl roku vysvětluji, že Češi prostě milují své poctivé úředníky.
Petr Nečas poctivým úředníkem je. Kdysi na počátku své politické kariéry dokonce odmítl dělat ministra, tuším, že vnitra, a tehdy to s ním vypadalo, že na to dojede. Z dnešního pohledu, kdy každý chce být honem honem "u lizu", mi to ale přijde jako klad.
Nečas je taky hlava otevřená, ne nějaký kumpán pinglů z Restaurací a Jídelen, ale fyzik a to ne ledajaký. Nečas se nemusí naoko stěhovat do Teplic, jako pán "kdo z vás na to má", protože nepřestal bydlet v Rožnově pod Radhoštěm.
Se stále stejnou manželkou a čtyřmi dětmi, s nimiž v neděli chodí jako správný křesťan do kostela. Nečas také už jako ministr práce a sociálních věcí ukázal, že není ve funkci, aby si dělal popularitu, ale aby dělal to, co je třeba. S vizí spravedlivého křesťansko-sociálního politika, jichž tu taky máme jako šafránu.
Ačkoli, byť si to pan Jiří Paroubek myslí a ocejchovává mě tak na svých tiskových konferencích, nejsem žádný pravicový novinář, přesto budu uvažovat o tom, že bych straně Petra Nečase dal svůj hlas.
Protože poctivých lidí s vizí v politice moc nemáme. Je pravda, že jeden Nečas ještě nedělá z ODS poctivou stranu. Ale pravda je také, že jeden Jiří Paroubek dělá z české sociální demokracie pro poctivého, slušného člověka, který tu nechce mít komunisty a veksláky zase u moci, stranu nevolitelnou.
Což Jiří Paroubek moc dobře ví. Jen není takový frajer jako Mirek Topolánek, aby sebral se a šel.....Tam kam už dlouho patří.
