Zrovna včera jsem ji potkala, jak se vleče na poštu vyzvednout už čtvrtou obsílku.
Paní V. patří mezi těch nemnoho místních, kteří v bytě na Malé Straně opravdu bydlí a nepronajímají ho podle pravidla „kdo dá víc“. Jako rezidentka si platí právo na rezidentské parkování v modré zóně. Nepředpokládá, že je najde v Mostecké ulici, kde bydlí, ale přece jenom by nerada parkovala až za řekou, takže hledá každé modré místečko na okolních náměstíčkách.
Víc peněz si policisté protestem nevynutí. Dodrží předpisy, věří Rakušan |
V létě se jí podařilo vtěsnat se do řady na Maltézském náměstí, což považovala za životní výhru. Tedy do října, kdy jí přišla první dvoutisícová pokuta. Nebyla neoprávněná, i když ji paní V. platila s mírným pocitem křivdy. Doufala, že když většina auta stojí za čarou modré zóny, ten kousíček škodovky, co přečuhuje, bude s ohledem na to, jak málo míst pro rezidenty existuje, tolerovaná. Zvlášť když zrovna natrefila na popelářský vůz, kterému v průjezdu ani v otáčení její auto zjevně nevadilo.
Nelze popřít, že parkování bylo v polovině řady přikázáno podélné a paní V. stála k chodníku kolmo. Překročení pravidel musela připustit. Jen nechápala, proč ji úřad nechal v hříchu dva měsíce, než začal sčítat: jedna pokuta za dvanáctého, druhá za třináctého, třetí za čtrnáctého června atd. A nepomohlo ani rychlé zaplacení. Série pokračovala a jak říkám, včera musela na poštu pro další úřední obálku. Vůbec nepochybovala, čeho se její obsah týká.
Vím, že problém není malý ani jednoduchý. V Praze máme zkrátka příliš aut. Z toho, že nemají kde parkovat, vyplývá, že pokutování prohřešků je bezpochyby nutné. Přesto si nejsem jistá, jestli by si usedlíci nezasloužili aspoň trochu tolerance.
Ministr jen slibuje. Policisté budou odcházet dál, varuje šéf protestu |
Ono totiž stačí podívat se v historickém centru metropole na modře vymezená místa, abychom pochopili, že se na ně ve skutečnosti nemají šanci dostat, protože je využívají hosté z okolních hotelů. Předpokládám, že i tyto podniky za ně městu platí a ne málo, ale na náměstíčku, kde je šestnáct modrých míst, napočítáte stabilně jedenáct aut s cizí poznávací značkou. A jiné to není ani na dalším malostranském plácku.
Nechci říct, že by snad rezidenti nemuseli respektovat značky. Jen že by třeba za jeden nepříliš velký přestupek nemuseli platit pětkrát, ale jen jednou. Kdyby pracující důchodkyni paní V. pokutovali hned, nemusela platit tisíce, ale jen stovky. Ty by přitom úplně stačily, aby se polepšila. Ale možná chce autorita zisky maximalizovat.
