Takto Human Rights Watch a 50 dalších nevládních i mezinárodních organizací včetně Caritas Evropa v otevřeném dopise varovali před schválením Migračního paktu v Evropském parlamentu. Důrazný apel nepomohl, europoslanci téměř ve všech bodech ustoupili Evropské radě, tedy zástupcům členských států EU (ministrům), kteří byli pro co nejpřísnější verzi.
Češi se kvůli ministerstvu vnitra navíc „vyznamenali“ bojem za věznění na hranicích i pro ty nejmenší děti, které nakonec bylo schváleno na maximálně 90 dnů. Bylo nám to málo, tak jsme se v dalších fázích schvalování paktu raději zdržovali hlasování.
Eurokomisařka: Česko může žádat o výjimku z migračního paktu. Babiš reagoval, že jde o obludnou dohodu |
Přesto se z Migračního paktu stalo téma číslo jedna před českými eurovolbami a jako předvolební šlágr s námi jistě přetrvá další dlouhá léta.
Migrační pakt EU lze zjednodušeně (jedná se o deset tučných předpisů o stovkách stran) charakterizovat jako síto na vnějších hranicích EU, kde se postaví detence pro 30 000 lidí s nedůvodnými azylovými žádostmi, které se budou zrychleně zamítat. Uzavřou se pochybné smlouvy pokud možno se všemi státy a diktátory v blízkosti evropských hranic, kam co nejvíce lidí budeme vracet, a zavřeme oči nad jakýmikoli násilnostmi, kterým tam jsou již nyní vystaveni.
Tyto „partnery“ nazveme třetími bezpečnými zeměmi. Již nyní pumpuje Evropská komise skrze dohody s Tuniskem, Mauretánií či Egyptem peníze evropských daňových poplatníků na budování takzvaných migračních kapacit, pohraniční stráže a techniku, a jak v květnu tohoto roku dobře zdokumentoval německý týdeník Der Spiegel, tito strážci hranic nově nakoupenými vozy transportují uprchlíky hluboko do pouště a tam je nechávají na pospas horku, žízni a všemožnému násilí.
Popletové a populisté
Pakt naopak předpokládá, že 30 000 lidí s důvodnými azylovými žádostmi se na dobrovolném principu rozdělí mezi evropskou sedmadvacítku, aby nebyly donekonečna Řecko, Kypr, Malta, Španělsko a Itálie disproporčně zatíženy.
Jedná se však spíše o zbožné přání, protože nejenom Češi z principu odmítají přijmout byť jen jediného syrského sirotka z Řecka a podobných radílků a nesolidárních hledačů inovativních řešení v Africe či v Sýrii je aktuálně plná Evropa.
Skončí jazyk cejchů? Migrační pakt poslouží rok a půl jako klacek |
Slibovaná Rakušanova výjimka pro Česko kvůli velkému počtu uprchlíků z Ukrajiny u nás asi pár let přetrvá, ale Komise a naši partneři z dalších zemí EU brzy pochopí, že už nyní se nám přítomnost výborně se integrujících Ukrajinek a Ukrajinců těžce ekonomicky vyplácí a nelze se na tuto skupinu, v podstatě požehnání, vymlouvat ze solidarity dalších deset let.
Paradoxně největší naději na potopení brutálního Migračního paktu a zachování alespoň nějaké úrovně ochrany práv uprchlíků představují různí popletové a populisté, kteří pakt nikdy nečetli a nepřečtou, ale vzali si jeho kritiku jako životní poslání a hlavní bod svého evropského působení. Ano, řeč je o frakci Patriotů.
Máme přece vlastní seniory
Budou-li dostatečně silní, hluční a jednotní, dosáhnou toho, že jejich a následně pak další státy EU nebudou chtít ani důvodné uprchlíky dobrovolně přijímat a vlastně vůbec žádnou flexibilní solidaritu poskytovat, čímž se Řecku a spol. nijak neuleví. Zcela jistě přijdou s tím, že na nějaké řecké či italské stěží kontrolovatelné projekty žádných 20 000 eur za každého nepřijatého uprchlíka přispívat nebudou, máme přece vlastní seniory, kterým rádi, hlavně před volbami, peníze nasypeme.
A tím se jakákoli dobrá vůle jižních států migranty kontrolovat, zadržovat, jejich azylové žádosti urychleně řešit a vracet zhroutí jako domeček z karet a jsme tam, kde jsme 20 let byli. U ráje převaděčů, kteří s nadšením přivítají, že žádný systém zase nebude.
Zatížené bude opět hlavně Německo, Francie a Británie, jako obvykle. A vzhledem k tomu, že kritika Migračního paktu a Green Dealu jsou středobodem programu Patriotů, tak zachování práva na azyl v EU má reálnou šanci na přežití.