Nejhůře (s průměrem lehce přes 19 tisíc) že jsou na tom zaměstnanci v oboru ubytování, stravování a pohostinství nebo že průměrný plat ve vzdělávání dosáhl po sérii desetiprocentních růstů 31 249 korun. I nadále platí také to, že ženy berou méně než muži, v prvním kvartále v nejmenších podnicích v průměru o pět procent a v největších podnicích o čtvrtinu.
Až sem jde o víceméně očekávané informace, byť analytici se vesměs vyjádřili, že růst je trochu vyšší, než očekávali. Zajímavé ale je, že mzdový průměr, na který je schopna dosáhnout jen asi třetina lidí, vytáhl nahoru hlavně růst platů státních zaměstnanců, zejména učitelů, a výplata bonusů personálu bank.
PEČINKOVÁ: Bipolární marketing. Je iluzí, aby Dlouhý a Středula táhli za jeden provaz |
Dalším tahounem byly také nejnižší platy, což je nepochybně důsledkem zvyšování minimální mzdy. Tu v Česku bere asi sto tisíc pracovníků, hlavně v maloobchodu, úklidových službách či ostraze. Statistici uvedli, že dvacetina nejhůře odměňovaných zaměstnanců dostala meziročně přidáno 12 procent a naproti tomu dvacetina nejlépe placených jen něco přes sedm procent.
Informací, která z masy statistických dat nápadně vyčuhuje, je, že zaměstnancům ve zpracovatelském průmyslu platy rostly lehce podprůměrně, o necelých sedm procent. To lze interpretovat jako předzvěst nastávajícího zpomalení ekonomiky. Firmy už tolik nerozšiřují své provozy, a proto už tak intenzivně nelákají lidi na vyšší platy. Ostatně analytici předpokládají, že letos ještě mzdy porostou až na nějakých 36 tisíc v průměru, ale pak že nastane jejich soumrak.
