Živé a květnaté-prosíme KNIHU ze všech předešlých cest

Jak je možné, že pan Peńás ještě nevydal své blogy knižně. Nebo že by mi něco uniklo?!

Tentokrát hodně "válečné" historie-tedy té pradávné-přesto -jako vždy- velmi čtivé. Vydržela jsem překvapivě pro mne vše.

Bolševickou dobu popsal pan Peňás trefně, úplně jsem zase viděla ty noční přejezdy na hranicích, kdy jsme s bráchou už jako děti napjatě čekali, kdy to ponížení skončí.

A to dnešní Maďarsko, i když jsem tam nebyla už přes 30 let, ale ty vůně zeleniny a ovoce, pálivých papriček a halaszlé-nádhera. Jen mi chybělo popíjení a chuť kávy. Tu si dobře pamatuju při setkávání s emigranty v Gyoru-Rábu-to byla konečně káva oproti těm turkům v ČSSR - požitek z ní si pamatuju dodnes.

Díky, pane Peňási, jen tak dál

Rád jsem si přečetl..

Vlastně jako vždy..Pro poučení, pro zopakování faktů..Taky jsem tudy jel..Kdysi..

3.

Nie, nevlastníme loďstvo. -Ale, prirodzene, vaša

vlasť leží pri mori? -Nie, sme vnútrozemská krajina a nemáme

pobrežie. -Ale... potom...ako... ako sa také niečo volá?-Maďarské!

Po 1. SV na maďarskom vyslanectve v USA

 sa koná prípitok na

Maďarskú republiku. Vyslanec odpovedá: -Maďarsko nie je republika. -Ach, a

čo teda? -Kráľovstvo -.Och - a ako sa volá váš kráľ? -Nemáme

kráľa .-Aha -

uchádzača o trón.

Re: Po 1. SV na maďarskom vyslanectve v USA

-Nie, žiadneho uchádzača. -Hm, tak predsa len máte

prezidenta? -Ani  prezidenta. Jeho

excelencia von

Horthy je správca ríše. -Rozumiem, asi generál?- Nie, admirál .-Admirál? Tak

ste teda námorná veľmoc? -

A ešte mohol autor spomenúť,

ako po odtrhnutí južných území Slovenska Maďari strieľali po Čechoch, ktorí im "ukradli " územie (lebo Slovákov nepovažovali za zodpovedných....)

Re: A ešte mohol autor spomenúť,

Ono to přerostlo ve válku trvající přes půl roku s téměř 2000 padlých na československé a až 1500 na maďarské straně.

Až na ten nenávistný postoj

k celníkům a letům před rokem 1989 je to jinak zajímavý článek...Škoda.

Ja tam až tak veľa nenávisti nevidím, ale

pri všetkej úcte k autorovi : nie Maďari stratili svoje územie, ale Rakúsko - Uhorsko sa rozpadlo a územia  si vzali ( ešte pred dohodou mocností) národy, ktoré na nich žili! Maďarsko vtedy neexistovalo! Mohlo sa to stať až vtedy, keď R - U prehralo vojnu. A ešte k tomu "kultivovanému" Apponyimu: Slováci boli veľmi radi, že si ho Maďari (teda Uhri) vyvolili za vodcu delegácie  - práve on bol zodpovedný za svoje, teda Apponyiho zákony na Slovensku, za totálne pomaďarčovanie, zánik národnostných práv a likvidáciu škôl, za prenasledovanie slovenských farárov atď . Stačilo len ukázať naňho prstom v Trianone a všetky jeho "kultivované reči"   sa obrátili proti nemu - aj s jeho tonou dokumentov, ktorú nikto nemal čas študovať... Vrcholom bolo jeho vyhlásenie - "ale my sme tu predsa páni!", čo najmä  predstavitelia demokratických krajín nijako nemohli pochopiť!

 Mimochodom, ten Pozsonyi je pomenovaný po Poznanovi, slovenskom veľmožovi, ktorý s iným, Hontom, prišli na pomoc prvému kráľovi Štefanovi, ktorého prenasledoval jeho strýko Kopány, ktorý si nárokoval trón ( vzal si jeho matku).  Slovenskí veľmoži prišli so svojím vojskom k Bíne a odstrašili Kopánya. Preto Štefan vždy hovoril: Zle bude v Uhorsku, ak sa bude hovoriť iba jedným jazykom! Čo však jeho nasledovníci nedodržali. Ale určite Slováci neboli POD jarmom Maďarov tisíc rokov - iba päťdesiat! Najmä zásluhou Apponyiho!