26. srpna 2015 13:20 Lidovky.cz > Zprávy > Názory

PEŇÁS: Kulturní barbaři. Ve jménu revoluce bořili už imámové Lenin a Trockij

Lenin je symbolem revoluce. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lenin je symbolem revoluce. | foto: Reprofoto

V roce 1977 nechaly úřady zbourat nesmírně cennou renesanční radnici v Horním Slavkově. Byla v té době již zchátralá a léta pustá jako v té době celé kdysi slavné hornické město, jehož osudem bylo, že leželo v Sudetech. Zřejmě by se dala opravit, ale tehdy k tomu nebyla vůle. Ta byla spíše na straně destrukce. Pryč s tím, stejně je to po Němcích...

Demolice v Horním Slavkově – Schlaggenwaldu – byla obvyklým projevem běžného barbarství komunistického státu. Neschopnost udržovat cokoli složitějšího v dobrém stavu se mísila s ideologickou averzí vůči církevním (a aristokratickým a německým) památkám. Mnohé se za čtvrt století opravilo, ale na mnoha místech devastace trvá, není vyloučeno, že se některá další – v Horním Jiřetíně – z jiných důvodů chystá.

Chrám Baal-Shamin, jedna z nejcennějších památek z komplexu antických ruin...
Bojovníci Islámského státu vnáší do chrámu sudy s výbušninou.

Nyní ostrý střih. Zničení – pravděpodobné – Ba’alova chrámu v syrské Palmýře je samozřejmě jiná liga. Antický chrám je hodnota jaksi celosvětová a jeho vražda zasahuje kulturní lidstvo přímo v jeho srdci. Tedy snad. Neboť můžeme se přít o čemkoli, ale některé věci by měly být jasné. Existuje vražda biologická a existuje i vražda kulturní. Ta první likviduje lidské životy, ta druhá paměť. Jde vlastně o druhou smrt, neboť se jí ničí dílo, které má člověka přežít.

Fanatici a ničitelé jsou multirasoví a nadnáboženští. Islámský stát se podobá ruským bolševikům v prvních letech revoluce, kdy imámové Lenin a Trockij vyhlásili válku ve jménu svaté revoluce (džihádu) a se vším patosem a zápalem šli bořit starý, hříšný a reakční svět. Byli odhodlaní ho třeba i přivést do pekel, jen když se v jeho plamenech zrodí nový. Čím více se jich tzv. kulturní svět děsil a štítil, tím byli spokojenější. Hrůza byla jejich spojencem a děs a hnus nejlepší propagací. Kolik jen vzdělaných a slušných lidí v tom vidělo naději a příslib budoucnosti...

S bolševiky se civilizovaný svět nakonec nějak naučil žít. Sovětský svaz, který byl dědicem onoho strašného počínání, se stal „normálním státem“ a mnozí v něm dnes nevidí velký rozdíl od toho, kde vše zůstalo při starém. Nakonec se zhroutil, ale cosi z něj žije dál.

Zničená radnice v Horním Slavkově je jen nepatrný střípek toho „globálního příběhu“. Jaký bude ten, který se odehrává v syrské Palmýře?

Jiří Peňás

Autor

Jiří Peňásjiri.penas@lidovky.czČlánky