Čtvrtek 19. května 2022, svátek má Ivo
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

PEŇÁS: Migranti v Evropě? Před touhle povodní nelze zavírat oči

Názory

  6:30
Dějiny se zase daly v naší Evropě rychle do pohybu, způsobem připomínajícím povodeň. Odpovídá tomu reakce lidí i států. Jedni se děsí, strachují se o své skromné jistoty, panikaří, mají velké oči, a přitom by nejraději tu věc neviděli a doufají, že k nim vlna nedojde a jejich svět zůstane stejný. Nelze se jim divit, jen se bohužel mýlí. Nezůstane.

Příjezd migrantů na nádraží v Mnichově. foto: Reuters

Jiní se snaží dělat, co se dá. Usměrňují vody, staví nádrže a kanály v naději, že voda nakonec bude prospěšná a že se zklidní, když ji dovedou k sobě domů. Možná přitom cítí i cosi jako uspokojení, mesiášský pocit, že jsou na té správné straně, že lépe rozumí proudění sil a vodních toků. Jsou hodni obdivu, ale opravdu nelze říct, co hydraulika a dění pod hladinou v příštích letech s jejich již nyní silně podmáčenou krajinou provede. A neví to ani oni, mají jen naději, talent a dobré úmysly.

Metafora s povodní je ale poněkud nelidská a má své hranice. Proud, který se valí nezadržitelně od jihu, není jen nějaká živelná hmota, nýbrž je složen z tisíců, desetitisíců, statisíců bytostí. Jsou to lidé, kteří potřebují konečně někde ulehnout, najíst se a převléct. Je povinností jim pomoci, tady a hned a bez ptaní!

Ale právě proto, že ti lidé nejsou jen jakýsi živel, nejsou to ani čísla ve statistikách nebo fyzikálních rovnicích a nejsou to ani fetiše na uspokojení kýčovitých sebeprojekcí. Ti lidé odněkud a s něčím přicházejí. Mají své představy o životě a o tom, jak ho vést. Dříve či později to bude aktivní síla, která bude žít podle nějakých pravidel, bude se hlásit o své nároky, bude prosazovat svou kulturní, náboženskou a civilizační a jinou odlišnost. Tento nárok se bude v mnoha ohledech střetávat s představami a zvyklostmi hostitelské země, jejíž obyvatelé se budou den ode dne probouzet v jiné zemi, než na jakou byli zvyklí. Už dlouho se to na západ od nás děje. Kdo tvrdí, že nikoli, klame sám sebe. Je to největší drama současné Evropy. A bude sílit. Možná, že příští generace Evropanů užasne nad lehkomyslností svých předků, tedy nás samých.

Dějištěm tohoto dramatu je v tuto chvíli především západní Evropa, nejvyspělejší a v mnoha ohledech kulturně a lidsky nejpřitažlivější část světa. Tou by měla zůstat. Bez ní si nelze představit, že by i náš život měl kvalitu, jakou snad má či může mít. S ní bychom padli i my: zpět na východ. Je proto pravá chvíle nést to břemeno s nimi a něco dělat, aby nás společně a každého zvlášť nerozdrtilo. Aby tu bylo místo pro nás, pro náš svobodomyslný způsob života, i pro naše hosty.

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Vláda má 20 korun z každého litru benzinu, říká šéf sítě levných čerpacích stanic

Premium Nikoho nenechají na pochybách, že tohle je nízkonákladová firma, kde se nehýří. Okázalost tu nemá místo. Spolumajitel...

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....