Středa 1. prosince 2021, svátek má Iva
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

PEŇÁS: Země zažluklých bublin. Uprchlíky přijímám vs. uprchlíci jsou verbež

Názory

  8:05
Beatles zpívali v těch pěkný časech, že všichni žijeme ve Žluté ponorce. No a my nyní žijeme všichni ve svých žluklých sociálních bublinách. Stěny těch bublin jsou téměř neprůhledné, jen když narazí jedna na druhou, průzor se otevře a my spatříme hnusné, křivé a ošklivé tváře těch druhých. Fuj, to přece nejsou lidi, vždyť oni si myslí úplně něco jiného než my. A jsou plni nenávisti. My naopak plni lásky – a nenávisti k nim.

Běženci v srbském Berkasovu čekají na překročení hranice do Chorvatska. foto: ČTK

Ty bubliny si žijí svými životy, svým poklepáváním po ramenou a svým potvrzováním se. Napájejí se svými lajky a svým společně sdíleným oceněním, jak je někdo borec a jak dal správně najevo správný názor, a pohoršením, jak je jiný úplný idiot, tedy přesněji xenofob a nácek.

Existují tam spolehlivá hesla a symboly, která vždy zaberou. Když na tu svou sociální bublinu napíšete „Uprchlíky přijímám“ (aniž by ovšem následovala adresa, kde mají tedy zazvonit), můžete jít sbírat pochvaly s nůší. Když v té druhé někdo statečně sdělí, že „uprchlíci jsou verbež“, stane se tam nonkonformním hrdinou. Výborně působí v té první vyfotit se s muslimským šátkem (pro muže je vhodná ležérní „palestina“), v té druhé vyjít si se šibenicí, v mírnější verzi s přeškrtnutou mešitou.

Ty věci a postoje nejsou zajisté stejné a nemají stejnou váhu. V tom prvním případě jde o gesto ostentativní všeobjímající emoce, v té druhé o pudovou, zlou reakci odstrčeného, ustrašeného tvora, polobčana, který má pocit, že mu cosi bere půdu pod nohama. Jeden ale potřebuje druhého a navzájem se ty extrémy doplňují.

Agresivní slogan Islám do ČR nepatří je rubem podobně hrůzostrašného hesla Tahle země je pro všechny. Jeho nositelé sice cítí k lidu, který v té zemi reálně žije, jakousi teoretickou solidaritu, ale běda, když se ten lid skutečně projeví – jinak než by správně měl. To by ho chtěli vyměnit za lid, který v zástupech jde do Evropy, za lid nejlépe mnohem zuboženější, ale krásnější, prodchnutější duchovními hodnotami, o nichž mají romantickou představu právě proto, že je tak jiný než hodnoty těch oblud, které vidí kolem sebe.

Ten lid zástupů, jak známo Českou republiku zatím obchází. Má před sebou přitažlivější cíle, lákavější země zaslíbené. Dokud ty nejsou zcela plné, proud se k nám nestočí. Jeho směr nezmění ani vítači, byť by se přetrhli, ani odmítači, byťsi si myslí, že jejich vyceněné zuby mají tu moc. Ne, zatím je to spor dvou uzavřených se bublin, zahryzlých do sebe s urputností českých vořechů. Výborná připrava na zkoušky, kterým se ani tahle země nevyhne. Bůh, to už je jedno který, takovou zemi ochraňuj.

ANALÝZA: Případ Kenosha. Média si napsala vlastní verzi

Premium Půlka Ameriky si udělala z Kylea Rittenhouse, jenž zastřelil dva lidi, vzorovou karikaturu bílého rasisty s puškou, a...

Pět nejčastějších chyb, které Češi dělají v penzijním spoření

Premium Ve starém „penzijku“ si na důchod spoří více než tři miliony Čechů a v nových fondech už přes 1,3 milionu lidí. Stát...

Strach se do lidí pouští jako jed. Horší než covid je hysterie, říká herec Dušek

Premium Je hercem, režisérem, scenáristou, moderátorem. Renesančního ducha zřejmě Jaroslav Dušek zdědil po svém rodu s modrou...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Mohlo by vás zajímat