Od chvíle, kdy došlo k přerušení česko-slovenských mezivládních konzultací, je to právě rok. Od března 2024 se nekonají společná zasedání české a slovenské vlády. Impulz k tomu dal kabinet Petra Fialy s odůvodněním, že každá z reprezentací obou států má rozdílné postoje v zásadních otázkách zahraniční politiky, především ve vztahu k válečné agresi Ruska vůči Ukrajině.
„Jsme přesvědčeni, že v této chvíli není potřeba uskutečnit společné zasedání obou vlád. Informovali jsme slovenskou stranu o našem rozhodnutí a o úmyslu setkání odložit,“ prohlásil před rokem Fiala. Spolupráce mezi zeměmi podle jeho tehdejšího vyjádření musí být zaměřena na konkrétní projekty.
Bude Lipavský autentickým ódéesákem? Nemusí to být přímo Churchill, ale ani ryzí prospěchář |
Hned se objevila otázka, zda mezivládní rozkol ovlivní i ekonomické vztahy obou zemí. Jakou odpověď nám přinášejí dostupná data? Jak se roční politický rozkol na nejvyšší úrovni promítl do vzájemných ekonomických vztahů – jak na úrovni samotné obchodní výměny, tak v oblasti investic?
Slovensko je pro Českou republiku dlouhodobě čtvrtým nejvýznamnějším partnerem (po Německu, Číně a Polsku), když se jedná o druhý největší exportní a čtvrtý největší importní trh. Česko vykazuje se Slovenskem tradičně přebytek obchodní bilance. To znamená, že Češi na Slovensko vyvážejí vyšší hodnotu produkce, než dovážejí.
Rok od roztržky. Jednání s Ficovou vládou by ničemu nepomohlo, říká Fiala |
V roce 2019 dosáhl obchodní přebytek Česka se Slovenskem přes 165 miliard korun, o tři roky později dokonce více než 244 miliard. V roce 2023 tento přebytek klesl na 207 miliard korun a v roce 2024 na necelých 190 miliard. Celkový obrat vzájemného obchodu (tedy součet exportu a importu) mezi ČR a SR se ale v letech 2019 až 2024 zvýšil. A to z necelých 528 miliard korun v roce 2019 na 662,5 miliardy v roce 2024.
Obchod na vzestupu
Z údajů za rok 2024 vyplývá, že Slovensko je dnes třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem Česka, a co do celkového obratu vzájemného obchodu dokonce předstihlo Čínu. Vzájemný obchod mezi ČR a SR se meziročně zvýšil o necelých pět procent, zatímco například obchod mezi Českem a Německem stoupl jen o více než dvě procenta. Vysokou dynamiku zaznamenal obrat vzájemného obchodu mezi Českem a Čínou (nárůst o 16,5 procenta) nebo mezi Českem a Ruskou federací (o 18 procent).
Bilance zkrátka ukazuje, že spolu neobchodují vlády (snad jedině s výjimkou vybraných armádních zakázek), ale jednotlivé firmy z obou zemí. A tady šel ekonomický vývoj přímo proti politice. Pokud jedna země na druhou nevyhlásí obchodní embargo, a to se samozřejmě neděje ani to nehrozí, není důvod se obávat, že by se dlouhé dekády navazované ekonomické vztahy narušily, nebo dokonce zpřetrhaly.
Trochu citlivěji na politiku mohou však reagovat investice. Jestliže neexistují známky narušení vzájemných obchodních vztahů, ještě to neznamená, že nelze očekávat ani náhlý zvrat v investiční aktivitě českých investorů na Slovensku a slovenských investorů v Česku. Významná investiční propojení, jak potvrzují data, odkazují na to, že podnikatelské komunity v obou zemích mají velký zájem na bedlivém sledování i politického vývoje u souseda.
Černochová míří na Slovensko. Její rezort to kvůli bezpečnosti tají, Slováci však ne |
Z pohledu Česka coby investora v zahraničí je Slovensko šestou nejvýznamnější zemí co do českých přímých zahraničních investic s podílem rovných 7 procent (stav ke konci roku 2022). Naopak z pohledu ČR coby příjemce zahraničních investic je význam Slovenska prakticky zanedbatelný a statistika ČNB řadí investice od našich východních sousedů do kolonky „ostatní“, přičemž nejnižší sledovaný podíl jednotlivé země je Švýcarsko (3,8 procenta).
Z pohledu Slovenska je ale Česká republika coby zahraniční investor druhý nejvýznamnější. Ke konci roku 2023 stav českých přímých zahraničních investic na Slovensku přesahoval osm miliard eur – a byl tak druhý největší po Nizozemsku s 13,3 miliardy eur. Podíl českých zahraničních investic na Slovensku přesahoval 14 procent. Z pohledu Slovenska coby čistého investora si Česko ke konci roku 2023 drželo pomyslnou první příčku s 2,8 miliardy eur slovenských investic umístěných v zahraničí. Na celkovém stavu slovenských přímých zahraničních investic v zahraničí se tak Česko podílelo z 56 procent.
Podnikání v Česku láká
Pokud bude pokračovat politické ochlazení česko-slovenských vztahů, kterým mezinárodní situace bohužel nahrává, lze očekávat přece jen nějakou změnu trendu? V případě investic je třeba zatím počkat, jelikož údaje o kapitálových tocích bývají k dispozici s větším zpožděním. Přesto je možné určité náznaky pozorovat.
Désolé Česká republika Petra Fialy aneb Dezolátem snadno a rychle |
Ze Slovenska přicházejí náznaky, že tamější firmy zvažují odchod do Česka. Ne však z důvodu rozcházení se v mezinárodní politice, nýbrž kvůli konsolidačnímu balíčku, který začátkem loňského listopadu prosadila vláda Roberta Fica. Středním a velkým firmám, počínaje letošním rokem, vzrostlo daňové zatížení. Společnosti s obratem nad pět milionů eur, tedy asi 126 milionů korun, budou brány jako velké firmy. Spadnou tím do daňové penalizace ve výši 24 procent.
Jak je tedy vidět, na vzájemné ekonomické vztahy mezi Českou a Slovenskou republikou mají vliv spíše faktory, které ovlivňují podnikatelské prostředí v každé zemi, než to, zda spolu momentálně mluví nebo nemluví vlády obou zemí.
Autorka je předsedkyně představenstva Capital Markets.
