Pravdu má opoziční předák Andrej Babiš, když volá: „Žádná reforma to není. Budoucí důchodci budou pracovat déle a za méně peněz.“ Je to skutečně tak, takzvaná reforma hnula se třemi hlavními parametry: zkrátí se roky prožité v penzi, prodlouží se roky strávené v práci a sníží se (oproti dnešní legislativě) výše předpokládaných důchodů. Vše ostatní je důležitá, ale v podstatě jen a pouze kosmetika.
Jenže na základě známých modelů musíme přiznat plný kredit i premiérovi Petru Fialovi, když volá: „Schodek důchodového rozpočtu neustále roste a v roce 2050 by dosáhl 350 miliard korun, pokud bychom nic neudělali.“
Jak se vyhnout nárazu do ranveje
Pro jen trochu poučeného voliče je proto obtížné nazývat tyto změny tří klíčových parametrů skutečnou reformou, zároveň jí těžko může v principu oponovat. I teď čeká penzijní letadlo po roce 2035 velmi drsné drhnutí o dráhu letiště, při němž budou z podvozku létat jiskry. Ale beze změn by šlo o přímý náraz do ranveje.
Lidovci si našli výborného lídra. Pro neexistujícího voliče |
Čtyřkoalice proto zaslouží jakýsi bazální respekt za to, že kousla do jablka, jež dvanáct předcházejících vlád (s výjimkou té Nečasovy) ignorovalo. Leč tento respekt nám nemůže bránit, abychom se kriticky dívali na detaily celého provedení.
Reformovat ve volebním roce?!
V prvé řadě Chlívek nechápe strategické načasování. Schvalovat nejkontroverznější zákon ve volebním roce? Premiér by o tom mohl napsat kapitolku v příští knížce „Politika, jak se nemá dělat“ (Politika, jaká nemá být je skutečná kniha profesora Petra Fialy z roku 2011). Těžko nabídnout opozici, a „starosocialistické“ opozici, jejíž roli tu teď převážně zastává ANO Andreje Babiše, lepší granáty. Vtípky Babišova týmu typu „Ne, Petr Fiala skutečně není na výplatní pásce ANO“ v podstatě přestávají být vtipy.
ChlívekChlívek je autorský podčárník, vycházející v Lidových novinách od roku 2010, který najdete každý týden i na těchto stránkách. Jeho autor Petr Kamberský v hybridním mixu er-formy a ich-formy popisuje své myšlenky slovy, které se nehodí pro korektní redakční komentář. |
Za druhé nelze ignorovat, že vláda po volbách, ve svém programovém prohlášení z ledna 2022 slibovala úplně jinou reformu, než teď schvaluje. A dokonce úplně jinou slibovala i ve svém „inovovaném programovém prohlášení“ z jara 2023.
Za třetí musíme připomínat, jak vládní politici neříkali pravdu, nechceme-li použít tvrdé „lhali“, když jak ministr práce Jurečka, tak premiér Fiala slibovali, že se zvyšování penzijního věku nedotkne lidí narozených v sedmdesátých letech a rozhodně ne těch, kteří mají blízko do penze.
Člověk, který přišel na svět dejme tomu v roce 1966, má dnes pouhých sedm let do odpočinku - a stále neví, o kolik mu vláda důchodový věk prodlouží. To už začíná být vůči dotyčným pěkná sprosťárna - lidem v těsně předpenzijním věku žádná dosavadní vláda hranici neoddalovala.
A za čtvrté se Chlívek může vysmát i tomu, jakým způsobem vláda změny vysvětluje. Ještě před pár měsíci bylo podle ní naprosto nezbytné, aby se penzijní věk prodlužoval více méně o dva měsíce ročně, navíc ad infinitum. A náhle stačí zvyšování o pouhý měsíc, a pouze do hranice 67 let.
Jak Fiala s Babišem slavili 28. října, a vůbec nefalšovali historii |
Tolikrát vzývaná a vychvalovaná doba pobírání důchodu 21 let najednou vzala za své. Co se stalo tak zásadního, aby „nezbytné“ změny mohly změknout a umenšit se? Zlepšila se demografická situace? Uzdravil se státní rozpočet?
Nikoli. Schodek rozpočtu opět narostl (pro rok 2025 naplánován na 241 miliard) a rodí se čím dál méně dětí: letošní rok bude podle všeho nejhorší v dějinách samostatného Česka…
Těžko se divit, že je opozice na koni a vláda i svým voličům pro smích. Všem pravdivým výrokům premiéra a ministra práce navzdory.
