9. května 2017 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Názory

PEROTTINO: I přes prohru Le Penové je Národní fronta na vzestupu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 3Diskuse
Krajně pravicová kandidátka Marine Le Penová v den druhého kola prezidentských... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Krajně pravicová kandidátka Marine Le Penová v den druhého kola prezidentských... | foto: Reuters

PRAHA Emmanuel Macron vyhrál druhé kolo francouzských prezidentských voleb. Dlouhodobý favorit průzkumů veřejného mínění získal podporu téměř dvou třetin voličů, kteří si dali práci jít k volbám a hodit lístek se jménem jednoho ze dvou kandidátů (musíme si ale všímat menší volební účasti a vysokého počtu bílých lístků).

Konečný výsledek dvou třetin je, možná paradoxně, nejednoznačný: značí to totiž, že druhé kolo voleb nebylo „normální“, protože Emmanuel Macron měl proti sobě kandidátku Národní fronty, tedy krajní pravice, která je sice na vzestupu, ale jejíž výsledek budí značné obavy u demokratů.

Obavy jsou živeny nejen jejím vystoupením v televizním duelu před druhým kolem, kde ukázala, jak neznalá problémů může být, ale hlavně jakým agresivním způsobem vystupuje krajně pravicová politička, která na demokratickou debatu není připravena. Další zdroj obav představují antikulturní a antisociální způsoby vládnutí ve městech, kde dostala krajní pravice většinu.

Le Penová změnila rétoriku, její strategie je zdánlivá normalizace krajní pravice, dosažená zejména aliancí s malými stranami konzervativní pravice, ale jádro strany a ideologie zůstává nezměněná. Strategie navíc také není úplně nová, ale naopak v kontinuitě s tím, jak se rodily první koalice s části umírněné pravice na konci 90. let. Styčné body mají zejména v konzervativních postojích.

Zatím nejsou známy volební průzkumy, ale již předem se hovořilo o tom, že třetina voličů Fillona podpoří v druhém kole Le Penovou. Národní fronta a hlavně Le Pen otec a dcera ale získávají také hlasy od lidí, kteří se cítí být na okraji společnosti a často i objektivně jsou, a dávají takovým kandidátům svůj protestní hlas.

Emmanuel Macron na cestě do svého volebního štábu.
Bývalý královský palác Louvre a podporovatelé Emmanuela Macrona na jeho prostranství před pyramidou.

Voličská základna Národní fronty je velmi heterogenní, a ve Francii rozhodně neplatí představa, že oba kraje politického spektra se nakonec podporují (byť se určitě našli krajně levicoví voliči, kteří z nějakého důvodu volili Le Penovou, ale oproti konzervativní pravici je to jen zlomek). Televizní debata ve středu před týdnem ale ukázala, že stará krajní pravice stále žije, ukázala opravdovou tvář a metody.

To, že dochází ke změně, je naprosto evidentní pro každého, kdo zažil reakce po 21. dubnu 2002. Tehdy se rázně zvedla napříč Francií vlna odporu vůči Le Penovi. Patnáct let později se Francie raduje, že Le Penová získala pouze 34 procent odevzdaných hlasů... Rozdíl je propastný.

Výsledek dvou třetin je nejednoznačný, protože je stále živá, i když slabší, reakce demokratů z prava i z leva, ve Francii zvaná republikánská disciplína, která vede k hlasování proti kandidátovi Národní fronty.

V r. 2002 získal v podobné situaci Jacques Chirac 82%. Macron o poznání méně, což je výsledek dlouhodobé strategie Le Penové a otupení části voličů. Pro prezidenta to znamená relativizaci jeho výsledku: 65% nezískal pouze kandidát, ale zčásti je to volba proti, proti Le Penové a jejímu programu a myšlenkám. Je patrné, že interpretace Emmanuela Macrona ho povede k přehlížení této reality, což by mohlo vést ke značným problémům v blížících se parlamentních volbách.

„Autor je vedoucím katedry politologie na Institutu politologických studií FSV UK“

Michel PERROTINO
  • 3Diskuse




Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz