Když Babiš před lety přišel s nápadem (mimochodem z hlavy tehdejší šéfky daňového odboru ministerstva financí, jisté Aleny Schillerové) zlevnit čepované pivo v hospodách, psali jsme opakovaně, že fakticky vzato je snižování ceny alkoholu v této zemi zločin proti národnímu zdraví - ale marketingově že jde o geniální nápad.
Podobně oboustranně můžeme komentovat dnes Fialovu volební kampaň „Teď jde o všechno“.
Nesmíme skončit jako Maďaři a Slováci, zahájil Fiala své turné s Pazderkovou |
Premiér prázdným sloganem přiznává, že fakticky nemá co voličům nabídnout - ale zároveň je takový slogan asi to nejlepší, na co může koalice Spolu vsázet. Hesla „Jde o všechno“ jsou asi jediným způsobem, jak zmobilizovat zklamané a váhající bývalé vládní voliče. Zejména když vezmeme v úvahu, že koalice Spolu žádný nový relevantní program nemá. A i kdyby měla, tak by jí ho vzhledem k porušení snad všech předvolebních slibů z roku 2021 nikdo neuvěřil.
Ale teď prý jde o všechno. Tak si to pořádně probereme.
Zhroucená chuděrka demokracie
„Já nemám rád ta velká slova a velká varování, to křičení při každé hlouposti, že právě teď se nám hroutí demokracie, to je mi opravdu cizí.“ Uhádnete autora? Ano, předseda ODS Petr Fiala, v rozhovoru pro Lidové noviny z 9. února 2019 (tedy za premiéra Andreje Babiše).
Nebo ještě lepší citace:
ChlívekChlívek je autorský podčárník, vycházející v Lidových novinách od roku 2010, který najdete každý týden i na těchto stránkách. Jeho autor Petr Kamberský v hybridním mixu er-formy a ich-formy popisuje své myšlenky slovy, které se nehodí pro korektní redakční komentář. |
„Demokracie přeci byla ,v ohrožení’, když vyhrála poprvé levice volby, bojovalo se o ní během televizní stávky, mobilizovalo se na její ochranu v podstatě každé čtyři roky. Vzpomínáte na boj proti opoziční smlouvě, na hnutí ,Děkujeme odejděte!’, na boj proti Paroubkovi... to skutečně není poprvé za poslední čtyři nebo osm let. Tím pochopitelně nijak nehájím předchozí vládu Bohuslava Sobotky či Andreje Babiše, jen bych byl s tou ohroženou demokracií opatrný.
Myslím, že se naopak ukázalo, že jsme náš ústavní systém udělali poměrně pevný a robustní. O Senát se tehdy vedl veliký boj, a je pravdou, že pro něj nakonec mluvila i jistá snaha někam ,přesunout’ federální poslance (což se paradoxně nakonec nikdy nestalo), tak je náš ústavní pořádek natolik odolný a natolik nejde rozstřelit, že s ním poslední čtyři roky vlády Andreje Babiše neudělaly vůbec nic. Vůbec nic. Jestli tu někdo něco posunul, pak to byl Miloš Zeman a jeho výklad ústavy.“
Poznáváte? Autorem je jeden z nejvlivnějších a nejracionálnějších mozků ODS, šéf poslaneckého klubu Marek Benda (v rozhovoru pro Lidové noviny ze 17. listopadu 2022, tedy poté, co Babiš předal vládu Fialovi).
Bude letos fungovat Petru Fialovi profesor, nebo vsadí všechno na Antibabiš? |
Jinak řečeno: i nejvyšší špičky ODS vědí, že všechny ty řeči o konci demokracie jsou s prominutím bullshit, reklamní slogan k oblbování politických zákazníků. Česká ústava i celý ústavní pořádek jsou natolik robustní, že byste museli drtivě vyhrát všechny volby za sebou v průběhu 12 let, abyste ovládli sněmovnu, Senát, Hrad a Ústavní soud - a teprve pak bychom se mohli vydat cestou dejme tomu k jednokomorovému parlamentu, zásadním změnám volebního zákona či třeba omezování ústavních práv a svobod. Bez ústavní většiny v obou parlamentních komorách nezměníte nic - a i tak je Ústavní soud připraven některé změny vetovat, pokud by dle něj zasahovaly do „materiálního jádra“ ústavy.
Petr běží o všechno
Zpátky na počátek. Jediný, komu jde opravdu o všechno, je tady předseda strany a vlády Petr Fiala. Současné nízké popularitě navzdory nemá vůbec špatný politický životopis, naopak.
Ano, teď jde o všechno. Už podeváté. Tak za čtyři roky opět nashle Text vyšel v říjnu roku 2017 v Orientaci LN. Pečlivě odpovídá na všechna hesla o „konci demokracie,“ či „teď jde o všechno“ a podrobně vysvětluje, jaké všechny podmínky by musely být splněny, aby se Česko vydalo dejme tomu „maďarskou cestou“ a změnit svůj ústavní pořádek. Jak dnes již víme, i když tehdejší volby vyhrál Andrej Babiš a slovy komentátora Bohumila Doležala se „demokracie se zhroutila,“ žádné ze stovek katastrofických proroctví se nenaplnilo. Přesto na nás o osm let poté stejní politici volají „Teď jde o všechno“ a snaží se nás přesvědčit, že oni a jen oni křehkou demokracii ubrání. Ve skutečnosti je to téměř naopak: Demokraté nevěří demokracii; Liberálové nerespektují svobodu lidské volby; Obhájci ústavnosti nemají důvěru v český ústavní pořádek. |
Za prvé z něj nejspíše bude nejdéle sloužící předseda ODS (k překonání legendárního otce zakladatele mu dnes schází pouhé čtyři měsíce, a je krajně nepravděpodobné, aby partaj do voleb přepřahala). Za druhé mu nikdo už nesebere punc „zachránce“ strany – jeho partaj je jediná z těch, které ve střední Evropě po roce 1989 „nesly tíhu transformace“ a dodnes přežily. Krize v letech 1997 a 2013 se mohly pro občanské demokraty snadno stát fatálními, a z té druhé je vyvedl právě Fiala.
Třetím úspěchem je pak vytvoření volební koalice Spolu, kdy se tři podobné dekády rozhádané středopravicové subjekty dokázaly spojit pod jednu značku, vyhrát volby a vypoklonkovat ze Strakovky levý střed. Ano, koncept Spolu je dnes kritizován zleva zprava, ale před čtyřmi lety jen on umožnil vznik středopravé vlády. Bez Spolu by s největší pravděpodobností propadly hlasy buď KDU, nebo TOP 09 (nebo obou), jak se jen těsně nestalo v roce 2017. A za čtvrté bude Fiala nejspíše prvním pravicovým premiérem (a třetím celkově) v historii samostatné České republiky, který vydržel v čele koaliční vlády celé čtyři roky. Nic takového se Klausovi, Topolánkovi ani Nečasovi nepovedlo.
Nebíčko nespadne
Nicméně jedině nečekaný úspěch Spolu by mohl Fialovi udržet křeslo předsedy a naději na další politický život. Jemu jde o všechno, my ostatní prožijeme další obyčejné volby. Ano, možná po nich přijdou do vlády podivné a neznámé figury, ano, možná se poprvé strany označované za krajní budou na vládnutí přímo podílet, ale Česká republika se z toho nezhroutí. Nevystoupí z NATO ani z EU, nevyhlásí válku Německu ani Polsku, nestane se přidruženou gubernií ruského impéria, nepřijde o Senát, Ústavní soud ani centrální banku, nepředělá volební systém ani nezavede cenzuru.
Špičky ODS to všechno vědí – ale přesto teď půl roku tahají důvěřivé voliče za nos, aby ti zapomněli na katastrofální sociálně ekonomické výsledky této koalice. A aby v hrůze z Babiše, Konečné a Okamury zavřeli oči, ucpali si nos a „s myšlenkou na Anglii“ opět hodili hlas vládním partajím. Je to směšné, je to pokrytecké, ale z hlediska politického marketingu to nejlepší, co může Fiala a spol. teď dělat.
