Co odšpuntoval Fialův konec? Nový lídr ODS bude buď převozník, nebo radikál

Komentář   14:30
Petr Fiala po 12 letech ohlásil odchod z funkce předsedy ODS. Ve straně se tak pomalu začínají spřádat plány, kdo by ho měl nahradit a jakým směrem se mají vydat dál. Jaké jsou?
Petr Fiala a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba sledují zápas Česka s...

Petr Fiala a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba sledují zápas Česka s Kanadou. | foto: Petr Lundák, MF DNES

Ještě v úterý dopoledne si i většina členů výkonné rady ODS myslela, že Fiala na odpoledním jednání ohlásí zájem kandidovat na příštím kongresu opět na předsedu. Některé vlivné krajské organizace tak své zástupce vyslaly na poradu s návrhy, které požadovaly Fialův odchod z čela strany nebo konec koalice SPOLU. Jenže místo toho se aplaudovalo a děkovalo končícímu předsedovi.

Petr Fiala. Politolog premiérem se slepou skvrnou v ekonomice a sociálních otázkách

Fiala svůj úvodní proslov koncipoval tak, že si i v jeho průběhu většina přítomných – s výjimkou nejbližších spolupracovníků, kteří se to dozvěděli jen pár minut předem – myslela, že hodlá pokračovat. Víceméně zopakoval, co říkal po vyhlášení výsledků voleb. Tedy že šlo sice o porážku, ale ač byly v těžké situaci a vláda musela řešit vnější krize, získaly vládní strany včetně Pirátů dokonce více hlasů než před čtyřmi lety.

Místo zabíjačky vděk

Jenže nakonec zaznělo to nejdůležitější: že nese zodpovědnost za volební porážku, a proto nebude znovu kandidovat na předsedu ODS na kongresu, který se místo v dubnu uskuteční už v lednu. Kromě jiného prý Fiala pronesl, že po volbách dostal spoustu podpůrných dopisů a vzkazů od občanů, ale strašně málo z ODS.

Místo aby se výkonná rada zvrhla v něco, čemu se i v politice říká „domácí zabijačka“, se Fialovi sáhodlouze děkovalo. Samotná diskuse o příčinách volebního výsledku i o dalším osudu koalice SPOLU se tak úplně odsunula. Vrátit by se k ní výkonná rada měla až na svém dalším zasedání za měsíc.

Fiala už nebude kandidovat na šéfa ODS. Koalice SPOLU je přežitá, říká senátor

Fialova pozice byla v ODS nejspíš neudržitelná. Svým úterním tahem si zajistil důstojný odchod. Jakkoli byla s jeho politikou v poslední době zejména s ohledem na volební výsledek velká nespokojenost, bude o něm teď většina členů ODS přinejmenším veřejně mluvit jen pozitivně. Naopak lze čekat, že pokud o to Fiala projeví zájem, mohl by dostat podporu ODS do nějaké té funkce. Ať už v domácí, nebo v evropské politice…

Po Fialově „odšpuntování“ situace teď ODS čeká zásadní rozhodování, kudy dál. Za stávající situace se ve straně v zásadě diskutují jen dvě varianty. První se mezi občanskými demokraty nejčastěji říká „převoznická“. Druhá je pak mnohem radikálnější. Obě by však téměř jistě znamenaly konec, přinejmenším dočasný, koalice SPOLU.

Převozník vs. radikál

Spojení s lidovci a topkaři dávalo smysl ve volbách před čtyřmi lety a po dobu účasti ve vládě. Je však nutno říct, že i k ní Fialu a spol. přivedlo velké štěstí. Respektive fakt, že tehdy propadl téměř milion hlasů Přísahy a ČSSD. O 17, respektive 18,5 tisíce hlasů. Kdyby je tehdy jedna či druhá partaj dostaly, vládl by poslední čtyři roky nejspíš Andrej Babiš a Petr Fiala se po volbách loučil už tenkrát. Jenže k úspěchu je zapotřebí i štěstí – a Fiala mu šel tehdy naproti.

Pokračovat však po porážce v projektu, v němž mají každá ze tří stran na různé věci odlišné názory a především tříprocentní lidovci s jednoprocentní TOP 09 se díky němu vyvezli po zádech občanských demokratů do Sněmovny, pozbývá pro ODS smyslu. Zvlášť před komunálními volbami, kde bude chtít každý hrát sám na sebe. Koalice SPOLU tak nejspíš končí. Nelze vyloučit, že se ty tři partaje dohodnou třeba na společném kandidátovi do Senátu nebo jiné formě spolupráce, ale generální pakt jako dosud už nebude. Na tom se v ODS shodují příznivci obou zmíněných řešení. Jaká tedy jsou?

Varianta převoznická počítá s předsedou, který by stranu vedl v příštích dvou letech do dalšího kongresu. Na něm by se teprve měla strhnout skutečná bitva o nového lídra. Její zastánci se domnívají, že nový předseda musí být ve Sněmovně. Při pohledu na poslanecký klub má nejspíš jako jediný reálnou šanci Martin Kupka.

Má to však svá úskalí. Zaprvé je Kupka jedním z dosavadních nejvěrnějších Fialových spolupracovníků a podporovatelů jeho politiky. Takový Fiala light, který by nejspíš nic zásadně neměnil. Zadruhé je však bývalý mluvčí středočeského hejtmana Petra Bendla a posléze ODS Mirka Topolánka od „kmotrů“ tehdejší doby dostatečně protřelý na to, aby se ve své pozici mocensky opevnil. Druhá část plánu, tedy že bude obklopen radikálnějšími místopředsedy a mezi nimi se pak rozhodne, kdo stranu povede do voleb, tak za dva roky vůbec nemusí klapnout. A kandidovat do Sněmovny s dalším neslaným nemastným lídrem v čele by pro ODS mohlo být fatální.

Lidovci míří do opozice, řekl Výborný. Projekt SPOLU má podle něj dál smysl

Druhou možností je, že si o funkci rovnou řekne někdo radikálnější, obklopí se lidmi na stejné vlně a udělají zásadní změnu politiky ODS. Fakt, že dnes až na jednu výjimku není nikdo takový vidět, nic moc neznamená. Jiřího Paroubka také do května 2006, kdy nečekaně vystřídal Stanislava Grosse v čele ČSSD, nebral nikdo moc vážně. Ostatně vzpomeňme si, jak se do čela ODS dostal Fiala, ještě pár dnů před zvolením nestranický profesor. Do lednového kongresu je na nalezení maršálské hole dost času.

Zmiňovanou výjimkou je pochopitelně úspěšný jihočeský hejtman Martin Kuba. Muž, který se významně podílel na Fialově zrodu, poté jím byl odsunut, stáhl se do svého regionu a je tam mimořádně úspěšný, přičemž odmítal koncept SPOLU i řadu kroků Fialovy vlády. Ve straně by to měl směrem ke zvolení těžké, ale pokud chce mít i do budoucna v ODS silné slovo, kandidovat přinejmenším na místopředsedu teď zkrátka musí. Jinak by to bylo vnímáno jako zbabělost doprovázená knížecími radami.

Uvidíme, kterou cestu nakonec ODS zvolí. Stejně jako na úplném začátku Fialovy éry i léta před ní bude opět záležet především na dohodách velkých regionů.

Vstoupit do diskuse (6 příspěvků)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.