Téměř dva měsíce po volbách jsme stále bez jmenované vlády, ačkoliv už došlo k ustavení nové Poslanecké sněmovny, a je tedy zřejmé, že ohlášená koalice je funkční. Prezident republiky pověřil Andreje Babiše, představitele vítězné strany, jednáním o sestavení nové vlády. Ale od toho okamžiku situace z hlediska ústavněprávního poněkud ustrnula.
Střet zájmů? Prý žádný není, udivilo Kovářovou. Vše se dozvíte, ujistil Juchelka |
Vše kvůli podmínce prezidenta, že budoucí premiér musí vyřešit svůj potenciální střet zájmů. V návaznosti se okamžitě objevily otázky, zda podobný požadavek spadá do pravomocí prezidenta, případně, zda se nejedná o protiústavní postup.
V této záležitosti je nutné upozornit na dvě věci. Ústava záměrně nereguluje postup prezidenta republiky při výběru předsedy vlády. Nepoužívá žádné lhůty, nestanoví žádné instrukce. Dává mu doslova volnou ruku. Limitovaný je pouze vůlí Poslanecké sněmovny.
Tvůrci Ústavy ČR předpokládali, že prezidenti budou jednat racionálně a nebudou jmenovat nikoho, kdo by neměl ve Sněmovně šanci získat pro svou vládu důvěru. Také předpokládali, že někdy může být povolební situace snadná, jindy komplikovaná. Proto záměrně ponechali volný prostor pro politická jednání. Avšak jen do jmenování předsedy vlády. Potom se volnost prezidenta značně omezuje, protože při jmenování členů vlády je vázán návrhem premiéra.
Střet Pavel vs. Babiš stále v nedohlednu. Prezident vyplní volný čas konzultacemi s kandidáty |
Po celou dobu jsme svědky politické fáze jmenování vlády a v zásadě je k ničemu pokoušet se na ně odpovídat jazykem práva. Přirozeně prezident, ale s ním také všichni aktéři tohoto politického procesu, musí mít na paměti, že vládu je záhodno jmenovat bez zbytečného odkladu. Aby nedošlo k popírání výsledku voleb a jejich smyslu.
Co skousne prezident
Může tedy prezident klást nějaké podmínky budoucím členům vlády? Jistě může, lze-li je právně obhájit v tom smyslu, že jmenováním by došlo k porušení práva. Nelze ale dávat politické podmínky, protože podle Ústavy ČR má vláda vycházet z vůle Poslanecké sněmovny a prezident je v postavení jednak slavnostního uvaděče do těchto vrcholných státních funkcí, jednak má svůj díl politické odpovědnosti za to, koho jmenuje. Konkrétně, zda kandidát splňuje právní podmínky pro řádný výkon dané funkce. Nejde o osobní preference prezidenta.
Babišův střet zájmů: nejčistší řešení mimo hru. Jaké varianty šéfovi ANO zbývají? |
V případě budoucího předsedy vlády jde o vyloučení možného střetu zájmů. Na každého veřejného funkcionáře se vztahuje obecné pravidlo zákona o střetu zájmů, podle něhož se musí zdržet jednání, při kterém by osobní zájmy mohly ovlivnit výkon veřejné funkce. Veřejný obraz Andreje Babiše je touto záležitostí dlouhodobě zatížen, ať už více, nebo méně oprávněně. Navíc také sám oznámil, že chce svůj střet zájmů vyřešit. Pokud tedy prezident sleduje tento cíl, lze mu těžko něco vytýkat.
Je ale potřeba říci, že na sebe bere velkou odpovědnost. Protože to bude on, kdo bude muset posoudit, zda byl Babišův střet zájmů uspokojivě vyřešen. Podstata jednání na vrcholné politické úrovni bývá taková, že se jako diváci obvykle zdaleka nedozvíme všechny podrobnosti. Je možné, že se prezident s Babišem už na nějakém řešení domluvili, ale zatím nás neinformovali. Pokud by byl pravdou podávaný veřejný obraz výsledků bez shody ohledně dalšího postupu, potom to může být značně problematické. Těžko totiž plnit podmínky, jestliže nejsou jasně řečeny.
Za uplynulé týdny jsme totiž svědky zvláštního procesu, kdy se v médiích postupně uvádějí různé možné varianty řešení vyloučení střetu zájmů Andreje Babiše, ale všechny jsou zavrhovány. Někdy zajímavě zazní odpověď ještě dříve než otázka. Které právní řešení je tedy akceptovatelné prezidentem republiky? To může říct jedině on sám.
Podmínky na stůl
Podobné je to s kandidáty na ministry. I tady by bylo vhodné vědět, jaká jsou kritéria. Lidé blízcí Hradu dokonce mluví o tom, že Filip Turek je možná bezpečnostním rizikem a že to teoreticky může prezident vědět od zpravodajských služeb. To už je poněkud přehnané. A pokud je to pravda, stálo by za to říci otevřeně, z jakých důvodů se Turek do hledáčku zpravodajských služeb dostal. Ostatně i bez spekulace by se našly důvody, proč by prezident mohl s budoucím předsedou vlády o této věci diskutovat.
Pokud Turek vše nevysvětlí, není vhodným kandidátem na ministra, řekl Pavel |
Na závěr lze říci, že nejsme svědky něčeho protiprávního. Bylo by ale užitečné znát podmínky, za kterých ke jmenování nové vlády dojde. To je úkol prezidenta. Rozhodčího tu nemůže dělat veřejnost, protože jmenovací pravomoc náleží prezidentovi a ten o podmínkách v obecné rovině hovoří. Proto byl veřejností zvolen. Zatím tak daleko nejsme, ale čím déle bude jmenování nové vlády odkládáno, tím více hrozí paralýza vrcholných ústavních orgánů.
