„Mé výhrady k návrhu směřují k tomu, že část předpokládaných příjmů a výdajů není realistická. V celkovém objemu státních financí se sice nejedná o sumu nejvýznamnější, ale jsem přesvědčen, že státní rozpočet musí odpovídat pravidlům a zvyklostem a být pravdivý a maximálně důvěryhodný v každé své položce,“ uvedl tehdy.
Výhrady měl hlavně k výdajům rozpočtu na obnovitelné zdroje, odhadovaným příjmům z emisních povolenek a převedení výdajů na platy nepedagogických pracovníků na obce. Na nadhodnocené příjmy a podstřelené výdaje tehdy upozorňovala i Národní rozpočtová rada nebo tehdejší Pavlův ekonomický poradce David Marek, který i proto později ze služeb Hradu odešel.
I tento prezidentův „spor“ s Fialovou vládou totiž skončil přesně tak jako některé další v minulosti. Pavel si sice veřejně zabrblal, ale po schůzce s Fialou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou návrh podepsal. „Bylo by snadné udělat silné gesto, když je zřejmé, že mé veto Sněmovna přehlasuje. Považoval jsem ale za prospěšnější, aby nedostatky, na které jsem vládu upozorňoval, byly nějakým způsobem napraveny,“ konstatoval Pavel 17. prosince 2024.
„S premiérem a ministrem financí jsem proto jednal a dostal jejich osobní garanci, že i v případě naplnění pochybností o podhodnocených výdajích a nadsazených příjmech schodek nebude vyšší a že nedojde k porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti,“ dodal ke svému rozhodnutí, které oba politici ODS a s nimi i zbytek vládní koalice ocenili.
Do Opavy za Stanjurou
V úterý nová ministryně financí Alena Schillerová z hnutí ANO uvedla, že se Fialově vládě plánovaný deficit udržet nepodařilo. Namísto 241 miliard činí schodek za rok 2025 téměř 291 miliard. Podle ní to bylo zjevné už koncem listopadu, kdy bylo vyčerpáno 97 procent celoročního schodkového plánu. Nesrovnalosti „kupodivu“ vznikly u výdajů na podporu obnovitelných zdrojů, nadhodnocených příjmů z emisních povolenek, u výdajů na regionální školství či na sociální dávky, naopak nadstřelené o dvě miliardy byly příjmy z majetkových účastí.
Schodek byl loni 290,7 miliardy, oznámila Schillerová |
Ve volbách vykroužkovaný Stanjura ale tvrdí, že jde jen o problém v čase. „My jsme v roce 2025 investovali do evropských projektů o 40 miliard víc, než jsme stáhli zpátky,“ řekl k bilanci čtvrtého nejhoršího schodku v historii Česka. S tím, že peníze z evropských projektů dostane Česko v následujících měsících. Reálný schodek je podle něj „jen“ zhruba 250 miliard, tedy o devět víc, než tehdy naplánoval.
Byť se Stanjury, Fialy a spol. v tomto ohledu zastal Miroslav Kalousek, ekonomové s tím nesouhlasí. Například analytik ČSOB Dominik Rusinko Právu řekl, že se naplnila rizika, na která odborníci upozorňovali už při schvalování rozpočtu. „Některé příjmy byly nadhodnocené a výdaje podstřelené. Evropské peníze sice část rozdílu vysvětlují, ale nikoli celý,“ poznamenal Rusinko.
Tak uvidíme, zda si prezident mezi řešením případů Turka, Okamury a dalších najde čas i na požadavek vysvětlení od Fialy se Stanjurou, proč neplatí, co mu tehdy na Hradě garantovali. Fiala je stále poslancem, takže to z pražské Malé Strany nebude mít na Hrad daleko. Ovšem za Stanjurou už se prezident nejspíš bude muset stavit do Opavy…
