Za prvé ten, že stranická centrála to zdaleka nemá pod kontrolou. Kdyby to fungovalo podle establishmentu demokratů, v čele potenciálních vyzývatelů Trumpa by stál Joe Biden. Jenže ten prohrává – ne o fous, ale tak, že jeho sny o finále jsou zřejmě sečteny.
PETRÁČEK: Když se řekne ‚vnitřní Sudety’. Stát chce podpořit udržení života na periferiích |
Za druhé je to fakt, že Sanders (78) je kandidátem mladé radikální levice. Socialista starého střihu (pro jiné „kovaný bolševik“), věkem připomínající generální tajemníky ÚV KSSS, a vyhrál už druhé primárky. Tím jsme u dalšího bodu.
Za třetí se ukazuje, že letošní volby v USA míří ke zcela negativnímu vymezení. Šanci mezi demokraty má ten, kdo budí dojem, že může porazit Trumpa – a vše ostatní je podružné. Být Antitrumpem, to je hlavní kvalifikace těchto voleb, aniž by uchazeč musel doložit nějaký pozitivní program. Stačí působit tak, že se v každé situaci zachová opačně, než by se zachoval Trump.
PETRÁČEK: V zemi dvojí optiky. Je horší úspěch AfD, nebo zneplatnění volby? |
Za čtvrté vidíme větší přesahy do jiných zemí, než bývá zvykem. Pavel Zajíček dospěl v prosinci 1973 na undergroundovém koncertě k tomu, že jen rytmicky vykřikoval „Anti! Anti! Anti!“. Dnes dělají totéž kdysi úctyhodné politické strany Západu v naději, že takto porazí ďábla pravicového populismu. Italové hledají Antisalviniho, Němci „Antiáefďáka“ (a kvůli tomu na hraně ústavnosti zneplatní volbu durynského premiéra), Američané Antitrumpu. Zatím ten postup vede ke ztrátám dosavadních většin. Uvidíme v USA. Bude Bernie Sanders první, který by s ním uspěl?
