Nobelovy ceny zaznamenaly vynechávky. Buď proto, že zuřila světová válka, či proto, že se prostě nenašel důvod k udělení. Naposledy u ceny za mír v roce 1972 – a upřímně, neměly by vynechávky svůj význam i teď? Jenže příčina té letošní je specifická. Švédská akademie není usnášeníschopná, neboť několik jejích členů odstoupilo kvůli kampani proti sexuálnímu obtěžování. Ano, kampaň MeToo má už takový dosah, že dokáže narušit udělení Nobelovy ceny za literaturu.
Sex a Nobelova cena? Udílení cen provázelo víc kontroverzí, jedna se týkala i Čapka |
Ta kampaň nespadla z Marsu a má reálné důvody. Ale způsob, jakým se vede a šíří, překonává očekávání mnohých, možná i jejích iniciátorů. I proto je letošní vynechávka Nobelovy ceny za literaturu jistou alegorií nynějšího vyspělého Západu. Ta alegorie vytváří v očích mnoha lidí asi tento obraz.
Vyspělí Zápaďané narážejí na zásadní témata, o kterých ale slýchají, že je řešit nelze. Patří k nim migrace, islamizace, s ní spjatá vlna protižidovství a obecně dovoz neblahých vzorců chování. Společenské a politické elity na to reagují slovy, že jednoduchá řešení neexistují a zemi nelze utěsnit.
Stále větší část společnosti to znervózňuje a dělá z ní voliče protisystémových stran. Ti samí lidé se ale setkávají s tématy, která jim sice připadají okrajová, ale řeší se hned. Kampaň MeToo ukazuje, jak snadno se prosadí prý neexistující jednoduchá řešení. Stačí někoho nařknout, a dřív než přijde ke slovu vyšetřování, natož soud, dotyčný je „řešen“: odchází z funkce, rozpracovaných projektů i z pracoviště vůbec. Pokud má literatura odrážet stav společnosti, je letošní vynechávka literárního Nobela docela výstižným oceněním.
