Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch
130 let

Lidovky.cz

PETRÁČEK: Ceauseskův Nobel

Názory

  7:58
V zemi, kde nevyšla jediná kniha od letošní nobelistky za literaturu, je těžké tu volbu hodnotit. Ale jedno říci můžeme. Oč méně známe dílo Herty Müllerové, o to více známe prostředí, v němž to dílo zrálo.

Herta Müllerová foto: ČTK

Müllerová je Němka, ale dvě třetiny života strávila v Ceauseskově Rumunsku. Nemusela bojovat s takovými tlaky jako rovněž německý nobelista Günter Grass. Ten to potom měl svým způsobem jednoznačné, když odpovídal na otázku ve stylu ano–ne. Byl, či nebyl v SS? Müllerová vyrůstala v zemi profízlované sice víc než Československo, ale v zásadě takovým způsobem, jaký si dovedeme představit. Zprostředkovává nám podobnou zkušenost jako Milan Kundera. Ne černobílou otázku, zda člověk byl, či nebyl v SS, ale mnohem nuancovanější problém – zda a jak se zamotal s režimním fízlováním.

Příběhy fízlování, které sami známe, nabízejí na otázku viny jen málokdy ryzí odpovědi ano–ne. Když Müllerová v roce 1979 odmítla spolupracovat s tajnou policií Securitate, vyhodili ji z práce. Ale o tři roky v témže Rumunsku vydala první knihu. Někdo tu může hledat podezření. Loni Müllerová v otevřeném dopise kritizovala účast dvou údajných konfidentů Securitate na kongresu v Berlíně. Ovšem historik Gibson, sám pocházející z Banátu, zase jí samé vyčítá loajalitu s Ceauseskovým režimem.

Tenhle "materiál" důvěrně známe. Nejde v něm o Grassovo ano– ne, ale o rozplétání příběhů Kunderova typu. O tom, jak lidé přežívají v profízlovaných režimech a jak se s nimi pod tlakem zaplétají. Takovému smyslu Nobelova ocenění lze rozumět.