Evropská léková agentura začala hodnotit ruskou vakcínu Sputnik V. Požádala o to německá firma R-Pharm |
Z unijního stáda vybočily kvůli vakcinaci a nepružnému přístupu k zápasu s koronou. Což cosi signalizuje.
Ve čtvrtek ráno přiletěl vládní stroj s dánskou premiérkou Frederiksenovou do Vídně, naložil kancléře Kurze a zamířil do Tel Avivu. A večer vyšla zpráva, že Izrael, Rakousko a Dánsko založí společný fond k financování vývoje vakcín proti mutacím viru SARS-Cov-2 a zváží investici do jejich výroben. Je to krok dobrý, špatný – či neutrální? Záleží na politické optice.
Z pohledu skupiny „rychle jednajících států“ (ještě loni k nim vedle Izraele, Rakouska a Dánska patřilo i Česko, Řecko, Norsko či Austrálie) je to krok neutrální, ba spíše užitečný. Kancléř Kurz uvažuje dopředu: Rakousko musí v příštích letech očkovat dvě třetiny populace ročně. To si vyžádá vakcíny druhé generace. A zkušenost s vakcinačním managementem Evropské komise je taková, že než spoléhat na neobratný „tanker EU“ (tak to v únoru řekla sama šéfka EK von der Leyenová), je lepší vyrazit pružnější cestou rychlého člunu.
Fidesz jedná se Salvinim. Orbánova strana chce vytvořit novou frakci v Evropském parlamentu |
Kurz a Frederiksenová zůstávají loajální Evropské unii i jejímu boji s pandemií, ale odmítají se plně podřizovat Evropské komisi. Jinými slovy: jsou loajální „Evropě“, půlmiliardovému společenství lidí a států, ale nechtějí bezvýhradně podléhat „Bruselu“, nepružné byrokracii. Což vede řadu politiků i médií k odsudkům „špatného kroku“ Vídně i Kodaně. Zároveň to ale provokuje k otázce. Co víc podkopává budoucnost Unie? To, že Rakousko a Dánsko myslí dopředu a snaží se zajistit nezbytné? Či to, že na neschopnost vakcinačního managementu EK nadává skoro půl miliardy Evropanů?