„Bývalý ministr, který zničehonic doporučuje v Evropě neschválenou a nedostatečně otestovanou ruskou vakcínu? Tohle už opravdu není možné, říkáte si,“ píše Respekt. Přitom v neděli německý ministr zdravotnictví Spahn připustil, že ruskou vakcínu Sputnik V, pokud ji schválí unijní léková agentura, použít lze.
  |
Zajímavá situace. Bude Jens Spahn odpálkován tak jako Roman Prymula? Nebo se ukáže, že vysloví-li totéž ministr lokomotivy EU, něco na tom je? Pak by se mohlo oživit to, čemu se historicky říká „moment sputniku“. Jde o zaskočení, které v říjnu 1957 zažila Eisenhowerova Amerika, když Sovětský svaz vypustil první družici Sputnik, což USA tehdy nesvedly.
Jistě, tehdy šlo o technologický průlom. Dnes jde jen o kiksy v dohodách, jež s výrobci vakcín uzavřela Evropská komise. Ale německý mediální manažer Gabor Steingart tomu říká „evropský očkovací debakl“ a dokládá ho procenty očkované populace k 31. lednu: Izrael 55, Británie 13, USA 9, Německo 2,8 procenta (Česko o fous méně).
Nedostatek vakcíny dostal do hry Rusko. Výrobce Sputniku požádal o registraci v Evropě |
Z Komise je hromosvod kritiky. Steingart připomíná, že její šéfka Ursula von der Leyenová chtěla EU transformovat a mluvila o „momentu přistání na Měsíci“, ale sama se ocitla v momentu Apolla 13. Možná si sám trochu nabíhá. Vždyť let Apolla 13 se sice ocitl na prahu katastrofy, ale díky úsilí a vynalézavosti týmu pak šťastně přistál. Avšak otázka už je venku.
Může šťastnému přistání očkování v EU pomoci vakcína z Ruska? Odhodíme-li ideologii, lze říci toto: spoléhání se na Rusko v energetice vede k závislosti na dodávkách jeho surovin. Ale ruská vakcína by byla jen jednorázovou pomocí s akutní potřebou očkovat ohroženou skupinu populace. To není totéž.
