PETRÁČEK: Čínské chucpe. Před rokem začala uzávěra Wu-chanu, jak uspěla |
Víkend přinesl dvě mediálně vděčné „razie“ týkající se skiareálů v karanténě a lyžařů. Jednu přilákalo ilegální zprovoznění vleků v Čenkovicích na Orlickoústecku, druhou silný provoz na sjezdovkách v tyrolském St. Antonu. Což nutká k jistému srovnání vztahu ke karanténě a provozu skiareálů u nás a v Rakousku.
V Čenkovicích šlo o to, že v tamním skiareálu se přes zákaz rozjely vleky. Což bylo porušení vládní vyhlášky za stavu nouze, tudíž krok žádající o to, aby stát prokázal, že svá rozhodnutí dokáže vymáhat. Průběh reakcí popsal web iDNES takto: Na místo vyjel štáb TV Nova, ale došlo k potyčce s obsluhou vleku, do níž se zapojili i návštěvníci. Pak dorazili policisté, kteří provoz vleku zdokumentovali, leč na kontrolu lyžařů se nezaměřovali, neboť ti měli roušky a dodržovali rozestupy. Posuďte sami, do jaké míry šlo o tvrdé vymáhání pravidel.
V St. Antonu to vypadalo jinak. Jak píše Der Spiegel (titulek Razie v tyrolských skiareálech), nejprve starosta zalarmoval policii, neboť se mu sjezdovky zdály přeplněné a v Rakousku platí, že skiareály sice mohou fungovat, ale jen pro rakouské občany. Pak policie spustila razii v ubytovacích zařízeních. Nepostihla provozovatele, ale 96 cizinců, kteří se v obci ubytovali pod falešnou záminkou (výjimka z karanténního pravidla), že tam hledají práci.
Z toho plyne pár postřehů. Třeba ten, že epidemie razí cestu odmítanému populismu. „Podle jeho názoru bylo v obci příliš cizinců,“ konstatuje Der Spiegel o Helmutu Mallovi, starostovi St. Antonu. Co by napsal, kdyby totéž řekl třeba okamurovský starosta českého maloměsta?
PETRÁČEK: Hysterie? Ne, čísla. Proč Merkelová hrozí a Babiš chce respirátory |
Ale hlavní je rozdíl v přístupu. Rakousko trestá cizince, kteří se pod falešnou záminkou ubytují (hrozí jim pokuta do výše 2180 eur). Česko trestá provozovatele vleků, kteří je přes vládní zákaz spustili. A třeba Německo bez razií prosadilo úplné zmrtvení skiareálů.
Není rakouská cesta lepší? Jistě je lepší z hlediska lyžařů a postižených obcí (jejich rozpočtů i zaměstnanosti). Asi i z hlediska toho, čemu právníci říkají normativní síla skutečnosti, jak to pro Týdeník Echo zmínil Ondřej Dostál, právník zaměřený na zdravotnictví. Vydá-li se právní norma, kterou společnost v praxi nepřijme, mění se dodržování práva fakticky. Jinými slovy: platí-li 5. stupeň škály PES, ale společnost se chová podle stupně číslo 2, je lepší nevymýšlet stupeň číslo 6, ale spíše se soustředit na vymáhání alespoň stupně číslo 3, v lepším případě 4.
Rakouská inspirace působí přitažlivě. Leč její síla slábne, podíváme-li se na epidemická čísla. V Rakousku, jež bylo loni na jaře a v létě až za Českem, je nárůst nakažených i zemřelých výrazně příznivější než u nás. Dokud se tato čísla nezmění, dokud se nebude účinně vymáhat to, co stát rozhodl už loni, zůstane ta inspirace jen přáním.