Zvykáme si na členy či kandidáty husákovské KSČ ve vládě – ne na okraji, ale v jejích pilířích. Předloni se stal první člen KSČM hejtmanem na Ústecku a bývalý pohraničník krajským radním za KSČM na Karlovarsku. S plzeňským hejtmanem Šlajsem (ČSSD) proniká do této ligy první bývalý politruk (pro mladší: armádní zástupce pro věci politické, ideový hlídač), a sice v době, kdy už to ani nepřekvapí a studenti kvůli tomu nestávkují. V tom se snížil práh společenské citlivosti.
ČTĚTE TAKÉ: |
Politické elity sice přísahají na odkaz Listopadu, ale mají pochopení pro argumenty poražených "sametem". Hejtman Šlajs tvrdí, že politrukem nebyl. Z hlediska formalistního puntičkáře může mít i pravdu. Skutečně nemusel být v byrokratické kolonce XY vyhrazené pro politruky. Ale má společnost takový argument přijmout?
"Nikdy jsem politrukem nebyl, ale je zbytečné to říkat," tvrdí Šlajs a svým způsobem má pravdu. Slušní lidé pamatující víc než 24 let totiž zvažují jiné argumenty. Šlajs byl členem KSČ a důstojníkem Československé lidové armády, kde čtyři roky řídil útvarovou organizaci strany. Jeho životopis na ČTK uvádí v kolonce vzdělání: absolvent Vysoké školy politické ÚV KSČ (RSDr.). Z toho plyne otázka, na niž by měl dokázat odpovědět každý maturant: Působil-li někdo jako předseda útvarové organizace KSČ, a ještě absolvoval "vokovickou Sorbonnu", nebyl snad politrukem?
Dejme tomu, že Václav Šlajs byl nepolitrukem. To by mohlo projít i v nově nastavené politické korektnosti.
