Lidé se odhlašují z termínů očkování, nechtějí vakcínu AstraZeneca. Lékaři se snaží obavy mírnit |
Podobně jako se v roce 2010 zastavil letecký provoz nad většinou Evropy, se nyní zastavuje očkování vakcínou AZ. Je to skutečně otázka života a smrti? Je ministr Jan Blatný hazardér, když u nás očkování touto vakcínou nezastavil?
  |
Nemáme přesné odpovědi typu ano–ne. Ale to ladí s vědeckým uvažováním, na které se tak rádo přísahá. „Poslouchejte vědu,“ říká Greta Thunbergová a EU jí tleská. Ale skutečná věda je prostředím pravděpodobností a souboje ověřitelných hypotéz, nikoliv víry a souboje hesel „ano“ a „ne“. Ale říkejte to lidem a elitám bazírujícím na úplném vykořenění rizika.
Pozastavit AstraZeneku si nemůžeme dovolit, říká šéf komory Kubek. Zprávy jsou podle něj zmatečné |
Politická realita je taková, že se hodně straší a je těžké odhadnout, které strašení a nakolik je opodstatněné. Když na Vánoce Německo varovalo před novými mutacemi viru, působilo to jako strašení, ale teď s mutacemi zápolíme i my. Je strašením i stopka vakcíně AZ? To nelze přesně říci. Lze ale poznamenat, že Afrika – se stále živou zkušeností epidemií a bez evropské umanutosti rizikem – na AstraZeneku sází (objednala 500 milionů dávek), tak jako Latinská Amerika (150 milionů dávek).
Máme-li to prozatím shrnout, nabízí se heslo „nikdy neříkej nikdy“. Začátkem března jsme tu psali, že ruská vakcína Sputnik se příliš ideologizuje a předem odmítá. O týden později, když evropský certifikát získala vakcína Jonson & Johnson, jsme psali, že západní kapacity jsou dostatečné a Sputnik téma pro politické exoty. Nyní jsou západní kapacity opět zpochybněny, a to na domácí půdě – tam, kde společnost utopicky sází na eliminaci veškerého rizika. Může se to jevit jako nahrávka pro Sputnik, Sinopharm či Sinovac. Ve skutečnosti to nahrává sejmutí ideologických brýlí.
