Fakt, že dvacátníci tráví tolik času na webu a jeho sociálních sítích, připadá jisté věkové skupině – těm, pro něž byly sociálními sítěmi hospody – jako příznak čehosi neautentického, umělého. Vynořuje se otázka: To už jsou tak otupělí, že se zříkají normální mezilidské komunikace, seznamování a navazování vztahů ve prospěch „nenormálních“ postupů? Na tom něco je. Vyhrocené případy vyznívají až diagnosticky, ba patologicky. Ale byly snad předchozí modely ideální?
Mladí ‚nepaří‘, diskotéky končí. Současná generace se místo v klubech seznamuje na internetu |
Zcela svobodný pohyb lidí včetně kontaktů a komunikace přinesl až rok 1848, odstranění posledních zbytků nevolnictví i poddanství. Zkuste nahlédnout do dávných seznamovacích inzerátů: je to přirozená komunikace, či dražba na trhu partnerů? Dodejme, že po únoru 1948 seznamovací inzeráty z novin na dekádu zmizely – neodpovídaly komunistické morálce.
Pak přišla 60. léta a heslo „sex, drogy a rock’n’roll“. Když osmašedesátníci vyhlásili „dlouhý pochod institucemi“, působili směšně, dnes se ale straší vlivem neomarxismu a politické korektnosti. Jenže kde zůstaly „sex, drogy a rock’n’roll“? Vnuci osmašedesátníků mají jiné zájmy. I proto skomírají kluby, pařby a diskotéky. Loni to připomněly nekrology na spisovatele Philipa Rotha (1933–2018): v mládí dráždil uvolněností konformisty konzervativní, ve stáří tím samým konformisty levicově progresivní. Tedy ty, kteří nepaří, nekouří a jsou nejméně promiskuitní generací za posledních sto let.
Ale fakt, že generace Z se tak konformně chová, ještě neznamená, že míří k definitivnímu vítězství konformity. Tím chováním možná sama vyprovokuje generaci svých dětí a ta se opět chopí hesla: „Pařím, tedy jsem.“
