Trump potvrdil, že se nezúčastní Bidenovy inaugurace. Předpokládá se, že se přesune na Floridu |
Za prvé. Nelze házet do jednoho pytle útok davu na Kapitol a řádění lůzy při násilnostech part typu Antifa či BLM. Už proto ne, že středeční akci svou řečí k fanouškům rozjel sám Trump coby prezident USA. Jenže faktem zůstává, že vyhrocená polarizace – i ve své násilné podobě – ladí se sympatiemi pro hlavní politické strany, republikány a demokraty. A že vztah k násilí se neměří zcela stejným metrem, ale metrem, řekněme, rasově cinknutým.
Za druhé. Chceme-li polarizaci v USA srovnávat s evropskou, má to háčky. V Evropě, zvláště v Německu, přichází řeč na výmarské poměry z doby před nástupem Hitlera. Tím se nemyslí bojůvky nacistů a komunistů, které „dělaly pořádek“ v německých městech před devadesáti lety. Myslí se tím situace, kdy vyklízí pole politický střed (strana Centrum kancléře Brüninga tehdy klesla na 11 procent). A má-li teď v durynském sněmu postkomunistická Levice 31 a radikální AfD 23 procent, zatímco střed dohromady (CDU + SPD) 30 procent, to už výmarské poměry či americkou polarizaci připomíná.
Konec tahanic. Trump po 66 dnech uznal vítězství Bidena a vyzval k potrestání demonstrantů |
Za třetí. Evropa radikální party ostrakizuje (AfD v Německu, Le Penovou ve Francii). Jenže v americkém systému se radikální party na levici i pravici musí opírat o velké konstitutivní strany. A ty ostrakizovat nelze, ač by si radikálové dobra přáli republikány „denacifikovat“. V USA neslábne politický střed ve volbách, ale sám se vykotlává zevnitř. Je stále těžší hledat témata odrážející celospolečenský, celoamerický tmel, zájem či étos. Místo něj vidíme souboj úderných hesel, jako jsou „politika identity“ versus MAGA. Myslí si někdo, že tohle zmizí společně s Trumpem?
