I skeptik – a ještě více euforik dbající na spravedlnost a evropské hodnoty – se vzápětí zarazí. Nejde jen o to, že požadavky Moskvy („uznat v důsledku práva národů na sebeurčení“ územní lup na Ukrajině) a Kyjeva (reparace, vydání válečných zločinců a mezinárodní kontrola nad jaderným arzenálem Ruska) jsou neslučitelné. Tak už to často bývá. Vyhrocené požadavky se do návrhů dávají i proto, aby pak bylo z čeho slevit. Jenže to není vše.
Spíše jde o to, že z výchozích pozic se nic nezměnilo. Kyjev má jasný cíl – návrat do hranic z let 1991–2014 (před anexí Krymu) a Rusko to odmítá.
Jistý posun ale může být v tomto.
