Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

PETRÁČEK: Stahujeme se, ale ne sami

Afghánistán

  7:49
Místní Afghánci, kteří pomáhali českým vojákům při jejich misi, dostali za své služby zaplaceno. Je nám tedy něco do jejich osudů, když se náš expediční sbor stahuje? Je, protože bez hlubšího zájmu o spolupracovníky – a vůbec o místní – bychom byli jen okupační armádou, a ne těmi, kdo měl tu zemi a společnost chránit před džihádisty.

Stroj Mi-171š. foto: Armáda ČR

Je to zkušenost, s níž jsme se dosud nesetkali, ale to neznamená, že v Afghánistánu se nás netýká. Když se Francouzi stahovali z Alžírska, vzali s sebou nejen tamní Evropany, ale i své alžírské spolupracovníky. Podobně se zachovali i Američané, když se stahovali z Vietnamu, a Izraelci, když se stahovali z Gazy. Teď jsme v tom – v neskonale menším měřítku – my.

ČTĚTE TAKÉ:

 Zanechat spolupracovníky v té zemi osudu znamená odepsat jejich životy. V očích příštích vítězů v Afghánistánu jde o kolaboranty se státem, který jejich zemi okupoval, jak by pěkně řekl prezident Zeman. A kdyby se tak čeští vojáci opravdu zachovali, získali by neblahou pověst, která by se s nimi táhla. Jak by potom – třeba v Mali – získali spolupracovníky mezi místními lidmi?

Armáda, jež chce sloužit jako spojenec v expedicích, musí s tímto řešením počítat.