Před 46 lety Československo zažilo asi největší koncentraci tanků v historii. Na obsazení nevelkého státu jich bylo užito 6300 (tak praví Wikipedie), což je pětinásobek počtu, který nasadili Američané při invazi do Iráku v roce 2003. Ale sovětské tanky v srpnu 1968 neměly žádné insignie – žádné označení, podle kterého by šlo určit, že jde o tanky Rudé armády. Na základním khaki nátěru měly jen bílé invazní pruhy, jak se tomu říká. A právě to spatříme na starých fotografiích.
ČTĚTE TAKÉ: |
Bylo to jisté překvapení i pro děti, jako byl tehdy autor těchto řádek. Už v prvních ročnících základní školy jsme každý květen malovali obrázky k výročí osvobození od fašismu (rozdílem mezi fašismem a nacismem nás nikdo nezatěžoval). Na obrázky jsme kreslili to, co jsme vídali na jiných obrázcích či fotografiích – šeříky coby symbol května 1945, vojáky Rudé armády s hvězdami na čepicích a sovětské tanky s velkými rudými hvězdami na věžích. Tank bez hvězdy na věži by přece nebyl tank Rudé armády, jak jsme ho znali z filmů, kde tanky s hvězdami potíraly tanky s černými kříži. Ale teď, v srpnu 1968, jsme náhle viděli tanky Rudé armády bez rudých hvězd, bez insignií, jen s invazními pruhy. Jako by se za to označení styděly.
Člověk si na to dost dobře nemůže nevzpomenout v roce, kdy vojáci této armády – už ne Rudé ani sovětské, ale prostě ruské – obsadili ukrajinský Krym: klidně, rozvážně, ale též bez insignií. Jako by se za své označení styděli.
Ruské obsazení Krymu vede k analýzám strategie, výrazům „zelení mužíci“ (vojáci bez označení) i úvahám americké historičky Anne Applebaumové o novém typu invaze – takovém, na jaký tradiční armády s označením nemohou tradičně reagovat. Ale pro člověka, který byť jako dítě zažil 21. srpen 1968, to úplná novinka není.
