24. června 2017 10:17 Lidovky.cz > Zprávy > Názory

PETRÁČEK: Ztráty a nálezy. Jak mohou osamělé kufry narušit civilizaci důvěry

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Policisté po operaci na hlavním nádraží v Bruselu, kde byl sebevražedný... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Policisté po operaci na hlavním nádraží v Bruselu, kde byl sebevražedný... | foto: Francois LenoirReuters

Kdo chce vyvolat poplach, zablokovat nádraží či jednání v úřední budově, má to čím dál snadnější. Někdy se ani nemusí obtěžovat výstražným telefonátem. Stačí ve správný čas a na správném místě položit kufr, který pak vypadá „podezřele opuštěně“. Dost na to, aby společnost, znejistělá hrozbou teroru, reagovala přepjatě. Bilanci těchto aktivit přinesly včerejší LN. Ta ale zachycuje jen úřední stránku věci – to, co zajímá policii a justici. Ovšem je tu i stránka psychologická, vypovídající o tom, nakolik je společnost normální.

Je jistě hodně způsobů, jak hodnotit, zda je společnost normální či zda žije v podmínkách považovaných za normální. Své metody mají sociologové, bezpečnostní analytici či psychologové. Ale někdy stačí i přízemnější pohled. Třeba odpadkové koše. Nebo možnost brát si do letadla vlastní nápoje. Banality? Jak kdy.

Už jsme možná zapomněli, že v roce 2009 se do pražského metra vrátily koše. Ty staré zmizely po 11. září 2001. Ty nové byly drahé, masivní a výbuchuvzdorné. Ale vrátily se na svá místa, aby si společnost nezvykla, že žít bez košů je normální. O rok později rozhodla Evropská komise, že i pít v letadle je normální. Vlastní nápoje – zakázané po pokusu teroristů s dvousložkovou bombou – se na paluby mohly vrátit.

Hledáte-li jednoduchý test normálnosti, najdete ho ve ztrátách a nálezech. Ta stařičká služba patří k pilířům civilizace, řekněme civilizace důvěry. Dokládá, že to, co někdo někde zapomene, nějaký nálezce bez obav vezme a s důvěrou odevzdá. Z tohoto pohledu je normální život ohrožen v situaci, kdy zapomenuté předměty budí takovou nedůvěru a obavu z teroru, že je nikdo neodevzdává. Ztráty a nálezy by pak zanikly spolu s důvěrou ve vzájemnost a civilizaci vůbec.

Služba ztráty a nálezy působí na první pohled jako banalita, ale je to velká společenská vymoženost. Není náhoda, že tolik spisovatelů použilo ten název pro titul knihy. A není náhoda, že ztráty a nálezy nefungují v těch oblastech světa, kde se šíří společnosti nedůvěry a násilí.

  • 1Diskuse


Zbyněk Petráček

Autor

Zbyněk Petráčekzbynek.petracek@lidovky.czČlánky


Najdete na Lidovky.cz